Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šedesát libereckých studentů daruje kostní dřeň

Liberec - Nevídaná solidarita: Studenti TUL chtěli pomoci nemocné spolužačce, dali naději nemocným leukémií po celém světě.

23.4.2013
SDÍLEJ:

Český registr dárců kostní dřeně se včera rozrostl o 60 nových adeptů, kteří mohou zachránit lidi na celém světě nemocné leukémií. Kuriózní je, že jde pouze o studenty Technické univerzity Liberec (TUL), kteří se zapojili do výzvy svých spolužáků.Foto: Deník/ Tomáš Lánský

Český registr dárců kostní dřeně se včera rozrostl o 60 nových adeptů, kteří mohou zachránit lidi na celém světě nemocné leukémií. Kuriózní je, že jde pouze o studenty Technické univerzity Liberec (TUL), kteří se zapojili do výzvy svých spolužáků.

Původně se pouze hledal vhodný dárce pro nemocnou absolventku ekonomické fakulty Vendulu. Lavinovitý zájem však umožnil rozšířit registr dárců kostní dřeně, který má ve správě pražský IKEM. „Jsme okouzleni zájmem studentů i vstřícností školy. S takovou odezvou jsme vůbec nepočítali," pěla na mladé dárce chválu pověřená lékařka IKEMu Lenka Záhlavová.

Studenty nejspíš přesvědčil nejen smutný příběh ex-spolužačky, ale i to, že jim lékaři dali 14 dní na rozmyšlenou a ještě za nimi přijeli. „Byla jsem napůl rozhodnutá, ale nakonec to vyšlo díky tomu, že za mnou přijeli a nemusím do Prahy na odběry," potvrdila Kateřina Lapšíková, studentka II. ročníku textilní fakulty.

Krev studentů odebraná při návštěvě lékařů IKEMu v Liberci poputuje na testování tkáňových, takzvaných HLA znaků do laboratoře. Podle nich se posléze bude hledat shoda s těmi, co potřebují transplantaci kostní dřeně. Shoda se může najít hned a nebo také nikdy.

Někdo nedá nikdy

„Můžeme je oslovit třeba za 5 nebo za 10 let. A nebo vůbec. V registru jsou uvedeni do svých 60 let, pokud je změna zdravotního stavu z něj nevyřadí," upřesnila Gabriela Hošková, odborná pracovnice pražského IKEMu.

Do registru dárců se může dostat každý, komu je mezi 18 a 35 lety a váží nejméně 50 kilo. Musí být zdravý a nebrat dlouhodobě žádné léky. Vyloučeni jsou tak astmatici a alergici. Liberečtí studenti se tato kritéria dozvěděli už předem během přednášky odborníků z IKEMu, takže „výtěžnost" během odběrů byla takřka stoprocentní. „Vyřadili jsme jenom jednu dívku, u které se ukázala být problém jedna z prodělaných nemocí, ale 99% zájemců o zápis do registru vyhovuje, což je vynikající," radovala se Gabriela Hošková.

Samotný odběr kostní dřeně je na celé záležitosti nejsložitější, přestože u řady uchazečů k němu nemusí nikdy dojít. Klasickou a osvědčenou metodou je odběr z kosti v oblasti beder pod celkovou anestezií. Zákrok nebolí, po jeho skončení ale mnozí pacienti hlásí přechodné bolesti zad.

Metoda separace

Druhá metoda je šetrnější a rychlejší. „Jde o odběr buněk přímo ze žilním krve procesem, kterému se říká separace, kdy vám krev berou z žíly na předloktí, vyčleňují z ní plazmatické buňky a na druhé ruce vám krev zase vracejí zpátky do oběhu," popsala metodu Gabriela Hošková. Ani tato metoda se ale neobejde bez následků pár dní po jejím absolvování lidé pociťují stav podobný chřipce. „O rizicích vím, ale ve srovnání s tím, že zachráním člověku život, o nic nejde. Stojí to jen minimum času a úsilí," je přesvědčena Kateřina Lapšíková, studentka II. ročníku textilní fakulty TUL, který přišla darovat krev na rozbor.

To, že se studenti takto hromadně zapojili, vidí lékaři z IKEMu jako ukázku jejich vyspělosti a solidarity. „Jsme moc rádi za jejich rychlou odezvu. Dali jsme jim 14 dní na rozmyšlenou a většina souhlasila. Roli jistě sehrála i naše přednáška, která možná odstranila mýty a pověry o dárcovství kostní dřeně, které mezi lidmi přetrvávají," dodala Lenka Záhlavová, zodpovědná lékařka IKEMu.

Snahu studentů před dvěma týdny ocenil rektor TUL Zdeněk Kůs. „Nebudu se chlubit cizím peřím, je to z jejich hlav. My jsme je vůbec nenutili. Ale udělali mi radost. Dokazují, že vzdělání neznamená jenom se něco naučit, ale také pomoc slabším a soucit s druhými," komentoval iniciativu rektor.

Podle informací z IKEM nalezne zhruba třetina lidí s poruchou krvetvorby dárce v rodině. Pokud takové štěstí nemá, je nutné hledat vhodného dárce v národních a mezinárodních registrech, kde je nyní asi 21 milionů dárců, v České republice jich je přes 60 000.

Autor: Tomáš Lánský

23.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
18

E-neschopenka. Další promarněná šance?

Přes deset tisíc předmětů z padesátých až osmdesátých let si lidé prohlédnou od dubna příštího roku v brněnském obchodním centru Futurum. Jedenatřicetiletý Radim Blaško tam chce otevřít jedno z největších retro muzeí tohoto druhu v České republice.
6

Otevře největší retro muzeum v republice. Sběratelem se stal při zařizování bytu

Havlovo planoucí srdce a tvrdý alkohol v Dukovanech: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 18. až 19. listopadu 2017.

Poprvé se sejdou noví poslanci. Vondráček z ANO bude předsedou sněmovny

/FOTOGALERIE/ Dnes usednou do svých lavic nově zvolení poslanci. Budou zastupovat devět stran a hnutí, což je v historii ČR maximum. Nejvíc – 78 mandátů – získalo ANO Andreje Babiše. Druhá ODS má 25 křesel. I tato dominance vítězného subjektu je politické novum. Stejně jako fakt, že žádná z dalších stran (kromě Okamurovy SPD) nechce do vlády.

Smutná tečka za sezonou snů. Federer ale konec neplánuje

Ruku na srdce kdo nepředpokládal, že letošní Turnaj mistrů vyhraje Roger Federer? Řada elitních tenistů se tentokrát dostaveníčka hvězd na závěr sezony neúčastnila, světovou jedničku Rafaela Nadala navíc zastavilo zranění hned po prvním zápase. Federer celý rok drtil všechno, co se mu postavilo do cesty, a byť se to zdá neuvěřitelné, znovu (pokolikáté už?) posouval hranice možného.

Prázdné budovy mění na komunitní domy. Penzistům nabízí tvořivé dílny i tančení

Prázdné školy i nefunkční kina se znovu naplní, a to natrvalo. Nejen v jihomoravském příhraničí se totiž mění na takzvané komunitní domy, kde nacházejí nové bydlení aktivní penzisté. „Je tady dobrý kolektiv, pěkná zahrada a prostředí vůbec. K dispozici máme sušárnu, prádelnu a pohybové centrum. Prostě všechno, co člověk potřebuje,“ svěřila se například Pavla Godiaková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT