To ale není pro zkušené botaniky překážkou – známé a popsané regenerační schopnosti stromu umožňují jej zkrátit, v případě potřeby třeba až u země. Sekvoj vždy znovu vyraší. Tento krok je plánován nejdříve za rok.

Přestože sekvoj vždyzelená je v přírodě se svými 115 metry největším živým organismem na Zemi, její poněkud menší variantu můžete obdivovat i v Botanické zahradě Liberec.

Neotálejte ovšem. Strom už dosáhl maximální možné výšky a napřesrok bude muset být zkrácen. „Ke stropu chybí sekvoji přibližně půl metru. Odhaduji, že doroste za rok. Pak jí uřízneme třetinu koruny," říká Miloslav Studnička, ředitel botanické zahrady.

Nemusíte se ovšem děsit. Na první pohled brutální zásah stromu neublíží. Sekvoj totiž dobře snáší podobné zásahy, poté opět obrazí a vytvoří novou špičku. Problém s místem tak zahrada opět na pár let odsune. Co ale potom?

„Až opět doroste stropu, uřízneme ji celou. Ani to sekvoj nezahubí. Z pařezu hned potom vyraší výmladky. Ty si zprvu konkurují, ale pak zvítězí ten nejsilnější a dá vzniknout novému stromu," vysvětluje Studnička.

Úvahy o tom, že by se zvedl strop skleníkového pavilonu I by sekvoj nezachránily. Stavební úpravy by stály moc peněz a prostá díra ve stropě by sice umožnila stromu růst výš, ale zničila by ve skleníku teplé klima.

Sekvoj, kterou můžete spatřit v liberecké botanické zahradě, je stará teprve 17 let. Z hlediska stáří stromu jde tedy spíše o kojence, neboť radiokarbonovou metodou bylo zjištěno, že sekvoje ve volné přírodě jsou staré až 2 200 let. Tedy starší, než celá naše civilizace.
„Dobře známí jsou jejich příbuzní sekvojovci, které se pyšní nejmohutnějším kmenem mezi všemi stromy. Ti ale nedosahují takové výšky jako sekvoje," zdůraznil ředitel.