OSN pravidelně vyhlašuje 16. říjen za Světový den výživy a akce Naše posvícení chce právě v tento den upozornit na problematiku hladu ve světě, kterým trpí téměř miliarda lidí.

Krůtí plátek

„U nás dnes klienti poobědvali zeleninovou polévku a krůtí plátek s játry a bramborami," sdělila Petra Balajková, sociální pracovnice ze sloupského Domova důchodců. Suroviny skutečně pochází z místních zdrojů. „Krůtí maso bereme z Brniště a zeleninu a brambory od soukromníka ze Cvikova, jehož brambory pochází z polí maximálně od Mělníka," vysvětlila Petra Balajková.

Pro místní seniory nejsou regionální suroviny novinkou. „Od místních drobných zemědělců a výrobců nakupujeme už dlouho. Je to pro nás výhodnější. Pečivo odebíráme třeba z pekárny z České Lípy. Jediné co tady neseženeme jsou mléčné výrobky, v okolí žádný zpracovatel, nebo výrobce není," upřesnila Petra Balajková.

V některých městech se konají i různé doprovodné akce, jako debaty s odborníky, nebo promítání tematických filmů. „Překvapily nás nápady, s jakými jednotlivé organizace přicházejí. Například v jedné ze škol budou z místních surovin vařit sami žáci, v jiné dostali rodiče za úkol připravit pro děti svačiny z místních zdrojů. Studenti navštíví farmáře v regionu nebo uspořádají filmový maraton.

Do akce se podle odhadů zapojí celkem přes 30 tisíc lidí. Naším cílem je především vyvolat debatu k tématu," říká Hana Krejsová, koordinátorka kampaně Postavme se hladu.

I ve Sloupu měli původně v plánu doprovodnou akci, ale upustili od ní. „Chtěli jsme promítat filmy poskytované organizací Člověk v tísni, ale pak jsme zjistili, že jsou pro seniory dost drastické," dodala sociální pracovnice. Domov důchodců počítá s tím, že se kolem regionálních potravin rozvine diskuse, protože do místní jídelny chodí obědvat i zaměstnanci.

Dopad na chudé

Kromě osvětových aktivit ale k řešení hladu ve světě přispěje i konzumace lokálních potravin přímo z okolí.

V rozvojových zemích, kam mnohé nadnárodní firmy soustředí svou produkci, se tak šetří zdroje vody a půdy, které pak mohou využít nejchudší obyvatelé světa. Lokální potraviny jsou také kvalitnější, jejich distribuce je méně energeticky náročná a šetrnější k životnímu prostředí.

„Výhoda místních potravin je hlavně ta, že se nemusíme bát, zda neměla výroba našeho pokrmu negativní dopady na chudé země," dodává Hana Krejsová.