Zmapovat přírodní vodní zdroje a hledat způsoby jejich využití chce skupina mladých vědců z Technické univerzity v Liberci, univerzity IHI Zittau (TU Dresden) a České zemědělské univerzity v Praze. Výzkum potrvá tři roky a zapojí se do něj vědci z mnoha oborů. Geologové, hydrologové, ekologové i odborníci z oblasti kulturní geografie, kartografie či geoinformatiky.

Zkoumat by se mělo také složení. Není vyloučeno, že by se tu mohly objevit i některé zajímavosti z oblasti minerálních vod, podle mluvčí projektu Lenky Hanušové to je však málo pravděpodobné.

Výsledkem práce má být podrobný seznam všech vodních zdrojů v oblasti, knižní atlas pramenů a online průvodce.

RADNICÍM I ŠKOLÁM

Sloužit by měl jednotlivým samosprávám, což je aktuální v době, kdy je značná část českého pohraničí na Hrádecku a Frýdlantsku ohrožena plánovaným rozšířením těžby v polské Turówě.

S výsledky výzkumu budou vědci seznamovat také učitele zeměpisu, dějepisu nebo občanské výuky na základních a středních školách v Libereckém kraji. Připraví pro ně i vhodné výukové pomůcky.

„Náš průzkum uskutečníme přímo v terénu. Zapojí se do něj liberečtí, pražští i žitavští vysokoškolští studenti. V horách budeme mapovat a zkoumat studánky a prameny, o kterých už víme, a současně hledat další, které zatím nikdo nepopsal a nezachytil v mapách," popsal manažer projektu, proděkan přírodovědně-humanitní fakulty na Technické univerzitě v Liberci Jiří Šmída.

HLEDEJTE PRAMENY, NAJDETE HISTORII

Hornatá oblast česko-saského příhraničí je velkým množstvím vodních zdrojů typická. V životě zdejších obyvatel hrály prameny a studánky po staletí důležitou roli. A to nejen v běžném životě, jako zdroj vody pro lidi i zvířata. Měly také svou důležitou roli v duchovním životě. Stačí připomenout třeba studánku sv. Zdislavy, která měla zázračně léčivé účinky.

Mnohé z příběhů ale bohužel odešly s původními obyvateli Sudet. „Kvůli demografickým proměnám osídlení této oblasti se mnohé informace a poznatky ztratily nebo se dochovaly jen ve zlomcích," připomíná Šmída.

Výzkum by měl proto současníkům tuto podstatnou část historie připomenout. K tomu pomůže nejen průzkum v terénu, ale i bádání v archívech. „Z archívů a starých map se dá vyčíst mnohé o tom, které prameny byly v minulosti," připomíná jedna ze studentek. „Taková stará městská mapa může napovědět mnohé o tom, proč a v jaké části byly prameny důležité," doplňuje Jiří Šmída a zdůrazňuje i zásadní vzkaz tohoto projektu: „Zajímejte se o prameny. Ukazují na kvalitu místa, v němž žijeme."

S tím souvisí i část projektu, která se bude opírat o osobní příběhy a tipy od lidí. Ty budou později sbírat prostřednictvím svých stránek. Důležité pro ně budou jakékoliv informace o zapomenutých pramenech, včetně místního pojmenování, příběhu nebo legendy, či vlastní vzpomínky od lidí, které se k danému místu váží.

NOVÝ OBOR?

Projekt může mít ale i další využití. V budoucnu by mohl vzniknout tzv. multiple-degree vysokoškolský obor, který by se zaměřil na atraktivní témata příhraničního přírodního prostoru v oblasti Liberce a Žitavy, jeho historie i současnosti. Obdobně jako stávající Univerzita Nisa, jejíž absolventi získávají diplom ze všech tří univerzit," doplňuje Jiří Šmída.

Projekt Prameny spojují krajiny a státy environmentální vzdělávání a kooperace v regionu Liberec-Zittau byl podpořen z prostředků Evropské unie.

MAPY K ŽIVOTU

Výzkum vodních pramenů ale není jediným projektem, který se tým Jiřího Šmídy zabývá. V minulosti to byly například kreativní mapy, které měli lidé možnost vidět v Krajské knihovně v Liberci. A už tento pátek představí v Jablonci také další díl mapy Direction, která vznikla ve spolupráci s informačním centrem

v Jablonci a magistráty Liberce a Jablonce. Mapa je opět postavená na tipech veřejnosti a sloužit by měla především návštěvníkům obou měst.