Tam kde teče Kamenice, tam kde teče Jizera, hodných lidí na tisíce, skoro žádný mizera. Tak pravil Jára Cimrmana a postavil maják.

Fiktivní český génius, největší dramatik, básník, hudebník, učitel, cestovatel, filozof, vynálezce, kriminalista a sportovec své doby, to byl Jára Cimrman. Velikán, který si od mnoha lidí vysloužil nominaci v anketě o Největšího Čecha, strávil značnou část svého života v pojizerském Liptákově. Bájná osada se měla rozkládat na Tanvaldsku, zhruba 320 kilometrů od Vídně.

Přesná poloha Liptákova je záhadou stejně jako Cimrmanova podoba, zájemci po ní však mohou pátrat velmi příjemným způsobem. Pomezí Jizerských hor a Krkonoš totiž přímo vybízí k výletům v Cimrmanových stopách, a to v jakoukoli dobu a jakýmkoli způsobem.

U Čápa

Ideálním výchozím bodem pro nasátí cimrmanovské atmosféry je Areál U Čápa. Původní historické stavení dalo kdysi vzniknout obci Příchovice, dnes se zasvětilo Cimrmanovu géniovi.

Autentická jizerská chalupa z roku 1654 nabízí možnost ubytování a pátrání po Cimrmanovi se tak klidně může natáhnout do několika dní. Kromě penzionu je vevnitř i útulná restaurace, u které potěší především výběrem jídel. Kromě klasické české kuchyně mohou strávníci v denním menu narazit třeba i na cizrnový salát.

Hlavním lákadlem je však Maják a Muzeum Cimrmanovy doby. Maják je téměř čtyřiadvacet metrů vysoká celodřevěná rozhledna, která byla zpřístupněna veřejnosti na začátku letošních prázdnin.

O něco dříve se zájemci mohli jít podívat do Muzea Cimrmanovy doby. To se nachází v podstavci rozhledny a nabízí pohled na sbírku exponátů ze sbírek Divadla Járy Cimrmana, ale i těch, které přinesli místní obyvatelé. Pro návštěvu muzea rozhodně není potřeba být odborníkem na Cimrmanův život a dílo, jde totiž o obyčejné i neobyčejné věci z konce 19. století doplněné o vtipné popisky v cimrmanovském duchu. Návštěvníci ale samozřejmě uvidí i speciality jako vypouštěcí talíř, přenosnou turistickou značku nebo koště na vymetání rohů.

Vstupné do muzea i majáku vyjde dospělého na pětačtyřicet korun, v nabídce jsou i rodinné vstupenky. Zamrzí snad jen absence slevy pro studenty a také stojanů na kola. Ty však prý co nevidět budou, jelikož v celém areálu se ještě staví a vše voní novotou.

Rodiny s dětmi však už teď určitě využijí místní lesopark podle vize Cimrmanovy lesní školy. Přírodní prolézačky, dřevěné skulptury, naučné stezičky a hlavně všudypřítomné ovce a krávy zabaví neposedné ratolesti přesně tak, jak si mistr představoval.

CIMRMANOVO MUZEUM obsahuje i mistrovu bustu.

Po stopách dál

Nedaleko Majáku se nachází lyžařská stráň, kde si mohou zájemci v zimě zalyžovat na šesti sjezdovkách, které nesou názvy hrdinů z Cimrmanových her.

Kdo nechce čekat na zimu, může od Čápa vyrazit na jednu z deseti výletních tras různých délek a náročností. Všechny jsou okružní, takže cesta turisty vždy zavede zpátky k majáku. Mapku se všemi trasami včetně vysvětlivek a Cimrmanovým veršovaným vyznáním ke zdejšímu kraji si lze U Čápa zakoupit za dvacet pět korun.

O pár desítek kilometrů dále, avšak stále v Libereckém kraji leží jiné poutní místo spojené s jizerským géniem, které stojí za návštěvu. Je jím Ferdinandov na Frýdlantsku. Ve Ferdinandově byl Jára Cimrman naposledy spatřen. Stalo se tak v roce 1914, od té doby je jeho další osud zahalen tajemstvím. Tento historický moment připomíná pamětní deska umístěná na domě č.p. 21.

Járova cyklostezka

Cimrmanovým krajem vede kromě kratších turistických cest i čtyřicetikilometrová cyklostezka, která nese též vynálezcovo jméno. Její začátek byste našli v Návarově, kde i Jára Cimrman započal svou pouť v kraji na pomezí Jizerských hor a Krkonoš.

V Návarově staví na znamení vlak, který spojuje Železný Brod a Tanvald. Oběma směry odjíždí každé dvě hodiny.

Na stezce se nachází devět zastavení s odkazy na život a dílo všestranného umělce. Místa jsou označena tabulkou s textem.

První zastavení leží hned po pár metrech cesty za železniční stanicí Návarov u mostu přes Kamenici, který chtěl Cimrman postavit místním lidem. Jako jindy i tady zůstal nepochopen a došlo pouze na stavbu mostních pilířů, které můžete nad řekou obdivovat dodnes.

Druhé zastavení se nachází na vršku nad Zlatou Olešnicí. Jmenuje se Místo vize a Cimrman zdejším sedlákům zcela změnil život. Museli totiž přepsat všechny mapy poté, co jim poradil, aby se dále nelopotili s bramborami a raději rýžovali zlato v místním potoce. Od té doby se Olešnice jmenuje Zlatá.

Stezka dále pokračuje přes Svárov, Tanvald, Desnou a její Sladkou díru pod Mariánskou horou, na kterou chtěl Cimrman postavit schody.

Odtud cyklostezka stoupá podél Bílé Desné k Protržené přehradě a neprotržené Souši až na Jizerku, kde na česko-polském hraničním přechodu Jizerka-Orle končí jak stopy Járy Cimrmana, tak i cyklostezka. Cestou se u dalších zastavení například dovíte, kde se snad nacházel Liptákov, Cimrmanovo bydliště, a ve které hospodě pobíhal cikán s kudlou v zádech, který inspiroval Cimrmana při psaní hry Vizionář.

Kudy kam

Návarovská zastávka se nachází v hlubokém údolí řeky Kamenice ve výšce 350 m n. m. a cyklostezka stoupá až na tisícový Bukovec. Je tedy třeba počítat se stoupáním, anebo se na cestu vydat v opačném směru a v Návarově skončit.

Pokud se na kole necítíte jako ryba ve vodě, můžete se na Cimrmanovu stezku ve směru na Návarov napojit až v Desné a stoupání na Bukovec nechat na jindy, přičemž minete poslední čtyři zastavení.

V případě, že byste návštěvu Pojizeří odložili až napřesrok, zaznamenejte si, že v červnu pořádají místní i přespolní nadšenci Spanilou jízdu v dobových oděvech a na dobových bicyklech. Trasa vede po okolí Českého Šumburku, kde Cimrman v místní škole vyučoval děti i dospělé, a večer bývá v tanvaldském kině představení divadla Járy Cimrmana.

Jitka Blehová, Jana Štukhejlová