Jejich výuční list je k nerozeznání od jiných. Pokud nebudou chtít, nemusejí nikomu říct, že studovali ve věznici. Závěrečné zkoušky, se stejným objemem vědomostí, se jich týkají také. Včera ukončilo ve Věznici Rýnovice učení 37 odsouzených. Jen jeden neuspěl.

„Mám už gymnázium. Učení pro mě nebylo těžké, ale měl jsem co dělat," říká jeden z vězňů. Je to spíše výjimka. Mezi absolventi je ještě jeden s maturitou. Drtivá většina ostatních má jen osm devět tří základní školy. „Teď budeme alespoň mít nějakou reálnou šanci najít práci, až se dostaneme ven," říká Jiří s tím, že zkoušky rozhodně nebyly zadarmo. Přiznává, že se styděl, když někde říkal, že vyšel z osmičky.

Jsou svědomitější, protože jsou starší? „Mají prostě jen jiný přístup ke studiu a žádné možnosti zábavy," říká předseda zkušební komise a pedagog Ivan Hájek. Čas s učebnicí v arestu totiž rychleji utíká než při civění do stropu. Snaží se, mnozí z nich pochopili.

Rýnovický učební obor patří k jednomu z nejnáročnějších v porovnání s ostatními věznicemi. „Je díky výuce programování na CNC strojích," vysvětluje Martin Váňa z Vězeňské služby ČR. Odsouzení po propuštění podle něj skutečně poměrně často hledají práci v oboru: „Dokládají to žádosti o duplikáty výučních listů."

Někteří se ale s jedním vyučením nespokojí. Jirka by chtěl do Znojma na kuchaře: „Do konce trestu mám ještě dost dlouho."