Nový projekt na utlumení sinic v Máchově jezeře, který v lednu schválili zastupitelé v Doksech, se už rozběhl. S monitoringem fosforu a stanovením všech látek, které ovlivňují kvalitu vody v Máchově jezeře už začal tým čtyř vědců, který vede Jindřich Duras, uznávaný český biolog a limnolog, tedy odborník zabývající se hlavně problematikou vnitrozemských vod, zejména přehrad a jezer.

„Kromě sledování fosforu na přítoku a monitoringu pro stanovení takzvané látkové bilance jsme už začali také s hodnocením starších dat, která se podařilo v Doksech získat v předchozích letech. Už jsme také naplánovali odběr sedimentů, který by měl v závislosti na počasí proběhnout poprvé na konci května a poté ještě na konci srpna," uvedl pro Deník Jindřich Duras.

Výsledky odběrů ze dna Máchova jezera budou podle něj důležité. Mají přesně ukázat, kolik fosforu, kterým se sinice živí, sedimenty uvolňují. „Na základě toho se budeme rozhodovat, jestli pokračovat v aplikaci hliníku, nebo zda už to vůbec nebude potřeba," vysvětluje biolog.

Odborníci radí: Na podzim vypouštět

V Doksech by také mělo dojít k výrazným změnám ve složení ryb v Máchově jezeře. Biologové chtějí, aby se výrazně snížil podíl takzvaných bílých ryb. „Jde hlavně o plotice a cejny," objasnil Jindřich Duras.

V souvislosti s tím chce vědecký tým doporučit, aby se na podzim jezero vypustilo. Zda k tomu dojde, bude záležet na stavu vody a počasí i dalších jednáních. Dokští radní už také v březnu schválili povolení k odchytu bílých ryb z Máchova jezera.

Šéf malého vědeckého týmu také pochválil Doksy za to, kolik toho už město v boji proti sinicím udělalo.

„Obvykle bývá zvykem, že lidé na vedení radnic nadávají, ale v Doksech je na místě chválit. Pohledem z břehu Máchova jezera to není poznat, ale v Doksech se už udělala řada věcí a díky nim je biotop Máchova jezera o kus v lepším stavu než třeba před pěti lety," říká Jindřich Duras s tím, že teď je potřeba s ním ještě trochu pohnout a pomoci mu tak, aby zlepšení bylo poznatelné i pouhým okem ze břehu.

Duras už má za sebou několikaletou úspěšnou práci v boji proti sinicím na Velkém Boleveckém rybníce u Plzně, který je stejně jako Máchovo jezero významnou rekreační oblastí, ačkoli je rozlohou sedmkrát menší.

Jak chce pracovat na Máchově jezeře, představil už v lednu dokským zastupitelům. Tehdy řekl, že jsou „tři hlavní hráči", které je potřeba v Máchově jezeře ovlivňovat. Myslel tím bahno, ryby a vodní rostliny.

Doksy už na projekt uvolnily sto padesát tisíc korun a shání dalších půl milionu. Ty chce obecně prospěšná společnost Máchovo jezero sehnat na dotacích nebo například od sponzorů. Pokud to nebude stačit, rozdíl se doplatí z městské kasy.