Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Hamru začala likvidace důlní věže. Končí symbol těžby uranu

Hamr na Jezeře - Šestačtyřicet metrů vysokou věž, viditelnou ze silnice mezi Stráží a Hamrem, rozebere jeřáb a dělníci do 10 dnů.

6.5.2015
SDÍLEJ:

Likvidace důlní věže v květnu 2015.Foto: ČTK/Radek Petrášek

Už jenom na starých fotografiích. Hlubinná těžba uranu, při které horníci fyzicky fárali do podzemí, se na Českolipsku stává minulostí, po které téměř nebude památky. Fenomén, který na desetiletí ovlivnil život okresu, mizí.

Do deseti dnů bude minulostí také těžební věž v areálu dolu Hamr I, která přetrvala jako symbol hlubinné těžby na Českolipsku. Poslední směna tu s pomocí věže vyfárala v dubnu 2001. O rok později byly zasypány jámy, jejichž prostřednictvím bylo podzemí dolu přístupné. Teď zmizí i celý areál na povrchu.

Šestačtyřicet metrů vysokou těžební věž už včera začal rozebírat obří jeřáb, na věži pracují dělníci, kteří jednotlivé části věže oddělují řezáním plamenem. „Likvidace věže je milníkem v sanaci povrchové těžby," řekl za státní podnik Diamo Ludvík Kašpar, náměstek pro výrobu a ekologii odštěpného závodu Těžba a úprava uranu.

Původně se zvažovala možnost, že by se celá těžební věž poslala k zemi odstřelem za pomoci výbušniny. Diamo ale zvolilo šetrnější a bezpečnější variantu rozebírání.

„Zvolili jsme ji kvůli ochraně zasypané jámy proti pohybu a kvůli ochraně betonové desky, která ústí jámy zakrývá. Postupné rozebrání věže navíc umožní zachování vybraných částí věže pro budoucí památník uranové těžby. Odstřelení věže by tyto prvky zničilo," doplnil Ludvík Kašpar.

Stojí to miliardu a dvě stě tisíc

„Věž bude rozebrána do úrovně střechy šachetní budovy. Nejtěžší částí věže budou záporové nohy, které ji podpírají a jejichž váha je 40 tun. Nosnost jeřábu je ale 700 tun. K rozebrání věže by mělo dojít do pěti až deseti dnů," popsal Pavel Kovalčík, vedoucí projektu.

Likvidace důlní věže je součástí velkého projektu, v jehož rámci se má zlikvidovat celé povrchové zázemí uranového dolu Hamr I včetně centrální dekontaminační stanice. U Stráže pod Ralskem přitom současně probíhá další projekt: likvidace bývalé chemické úpravny, ve které se zpracovávala horníky vytěžená uranová ruda.

Oba projekty dohromady si vyžádají astronomickou částku: zhruba jednu miliardu a 200 milionů korun včetně DPH! Protože jde o likvidaci kontaminovaných zařízení, významná část se zaplatí prostřednictvím evropské dotace z operačního programu Životní prostředí.

„Bez evropské dotace by projekty neproběhly. Ze státního rozpočtu by se nezaplatily, na likvidace po hlubinné těžbě nikdy tolik peněz nebylo. Řešily se z hlediska ekologie závažnější projekty, jako je sanace následků chemické těžby nebo odstraňování kontaminantů. Proto likvidace areálů probíhaly dosud jen postupně a pomalu," vysvětlil Ludvík Kašpar.

V areálu dolu Hamr I je v tuto chvíli z 97 objektů už 65 rozebráno. Po dokončení tu bude památník uranové těžby, les a část plochy bude určena pro občanskou vybavenost obce Hamr na Jezeře.

V areálu, kde se fyzicky fáralo, vznikne památníkPodobu budoucímu uranovému památníku dají architekti liberecké designové skupiny Mjölk.Hamr na Jezeře - Psala se tu historie jednoho z nejvýznamnějších fenoménů moderních dějin Českolipska. Od příštího roku tu mezi stromy, které tu ještě nejsou, vyroste památník upomínající na těžbu uranu.

Pár desítek metrů od silnice mezi Stráží pod Ralskem a Hamrem na Jezeře vyroste unikátní místo, které na Českolipsku nemá obdoby. Podobu budoucímu uranovému památníku dají architekti liberecké designové skupiny Mjölk, která mimo jiné navrhla i interiéry nedávno otevřené inovační laboratoře pro designová svítidla v Preciose Lustry v Kamenickém Šenově.

Diamo chce památník otevřít nejpozději ve třetí čtvrtině příštího roku a jeho otevření spojit s výročím 50 let od zahájení činnosti účelové organizace UD Hamr (většina jejích bývalých zaměstnanců o ní dodnes mluví jako o „účelovce"), která vznikla v roce 1966.

Uranová historie se v místech areálu dolu Hamr I, kde památník vznikne, začala psát ještě o pár let dříve. První pozitivní výsledky dokládající přítomnost uranu v hamerské oblasti byly získány v závěru roku 1963. Jednoznačně prokázaly, že bylo objeveno významné ložisko uranu největší v republice. Hlubinné dolování se ale ukázalo jako velmi náročné a drahé, a tak se začalo experimentovat s tzv. hydrochemickou těžbou.

Autor: Michael Polák

6.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Christian Lindner, šéf FDP
18

Opoziční smlouva v Německu? Sociální demokraté uvažují o CDU

AUTOMIX.CZ

Tesla každou minutu prodělá 170 tisíc korun. A někteří už věští datum konce

Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Odejde z Moravského krasu? Rys Kryštof se poohlíží po samici

Rys Kryštof možná odejde z Moravského krasu. Obávají se toho zoologové, kteří šelmu dlouhodobě sledují. „Blíží se zima, což je u rysů období říje. Samci si hledají partnerku. V Krasu ale žádná samice není. Může se ji proto vypravit hledat,“ vysvětlil zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT