Lokalita má patřit mezi nejútulnější místa Nového Boru a propojit zábavu, odpočinek i vzdělávání.

Do Horových sadů, kde mělo své zázemí letní kino, by se především měla znovu vrátit kultura. Jeviště kina nechalo město zrekonstruovat a vzniklo tak ideální místo například pro letní koncerty.

Už při slavnostním znovuotevření příští sobotu 27. října tu bude po celý den probíhat doprovodný kulturní program. „Představí se hudební skupiny různých žánrů, tanečníci či pěvecké sbory. Součástí oslav bude také lampionový průvod městem, který povede z náměstí Míru do Horových sadů.," popsala místostarostka Nového Boru Stanislava Silná.

Sedm unikátních dřevin

Radnice opětovné otevření lokality záměrně naplánovala na konec října v souvislosti s výročím vzniku republiky. „Připomenutí významné historické události díky tomu proběhne v příjemném prostředí a důstojným způsobem," vysvětlila místostarostka. „U příležitosti státního svátku navíc v Horových sadech vysadíme Strom republiky."

Horovky mají od konce října sloužit i k poučení. Součástí areálu totiž bude také naučná stezka. „Celý prostor Horových sadů je totiž registrovaným významným krajinným prvkem a ze zákona má vyšší stupeň ochrany. Otevřeme tu naučnou stezku, která vede mezi sedmi unikátními dřevinami, jež tu rostou v okruhu asi padesáti metrů," upřesnila Bohumila Krenická z odboru životního prostředí novoborské radnice.

Na samotnou revitalizaci Horových sadů poté mají navazovat další plánované dílčí projekty, které tu budou vznikat. Patří mezi ně například instalace největšího skleněného objektu v České republice, který by měl vytvořit Jaroslav Bejvl ml., šéfdesignér společnosti Preciosa Lustry. Chystá se také exteriérová expozice sklářských děl, mimo jiné i těch, která vznikla během letošního ročníku mezinárodního sklářského sympozia.

Básníkovy sady

Horovy sady nesou jméno po básníku Josefu Horovi (1891-1945). Autora Máchovských variací i několika básní inspirovaných Novým Borem přivedla do města spisovatelka Marie Majerová. Ta sem pravidelně jezdila od dvacátých let minulého století díky přátelství s několika místními skláři i kvůli zájmu o příběh rumburské vzpoury.