Stezku tvoří dvanáct kamenů

Stezka je vytvořena podél cesty u chaty Zátiší, na žlutě značené trase z Frýdlantu na Skalní hrad. „Je tvořená dvanácti nerosty a horninami z Jizerských hor, které jsou pro ně nejtypičtější. Tedy až na jeden, poslední. Ten jsme vytáhli z novoměstské štoly. Je to pyrhotin, jehož výskyt je u nás spíše vzácný a jde o kámen, který smrdí sírou jako peklo samo," říká spoluautor stezky Otto Kučera z Lesů ČR.

HORNINY A NEROSTY staré i stovky milionů let ukazuje geologická stezka v Raspenavě.

Každý z kamenů je na asi třicet metrů dlouhé stezce opatřen plastovou cedulkou s příslušnými informacemi. „Dočtete se na ní o jakou jde horninu nebo nerost, jaké je její nebo jeho využití nebo co se z ní nebo z něj dá postavit. Například jestli se používá třeba ke stavbám přehrad," vysvětluje Kučera.

Před půl bilionem let tu byla voda

Nejstarší horninou na geologické stezce je žula. Pochází z doby, kdy na tomto území ještě nebyla po Jizerských horách ani památka. „Tehdy tu byla rovina nebo mírně zvlněná krajina, zalitá vodou. Převládaly v ní jílovité usazeniny, mírně protkané starohorními žulami. A začínala sem pronikat rumburská žula, která se později stala základním stavebním materiálem severní části Frýdlantska," vysvětluje v informačním materiálu druhá z autorů projektu, Štěpánka Mrázová z České geologické služby.

Stezka přišla Lesy ČR na zhruba sto tisíc korun, každý z kamenů je na vrchu vybroušen, aby byla vidět jeho struktura.

Mezi nejčastější návštěvníky budou asi patřit děti ze škol Frýdlantska. Právě ty vozí Lesy několikrát ročně na exkurze přímo do lesa. Nová stezka jim bude sloužit jako další názorná ukázka k výuce hornin.