Stromeček visel 
od stropu

Kult vánočního stromku byl na rakouském panovnickém dvoře přijat oficiálně v roce 1816 za vlády císaře Františka I. Do Čech se tradice vánočních stromků dostala o několik let dříve, v roce 1812. „Tehdy ředitel stavovského divadla Jan Karel Liebich nazdobil vzrostlý smrk jako překvapení pro své hosty," říká Lucie Bidlasová z Národního památkového ústavu.

Než se ale tradice usídlila i v běžných domácnostech, chvilku to trvalo, zhruba do poloviny 19. století. Usazovat stromek do stojánku se pak začalo ještě později. „ Původně ho lidé zavěšovali ke stropu a zdobili jablky, ořechy, sušeným ovocem nebo sladkým pečivem," vypočítává Bidlasová.

Vánoční tabule – žádný smažený kapr

A jak to měli na zámcích dříve s vánočním hodováním? „Nebylo nijak okázalé, dodržoval se tradiční půst a jedlo se až večer. U štědrovečerní večeře nechyběly různé druhy masa a ryb – například vařený candát nebo kapr s křenem a ovocem. Tradiční býval takzvaný černý kapr, což je kapr se sladkou tmavou omáčkou připravenou z perníku, medu, sušeného ovoce, piva a vína," vypočítává Bidlasová.

Oblíbený byl podle ní i kapr na modro, uložený v aspiku z telecích nožiček s mrkví a pórkem.
Na zámcích se také velmi často podávalo třeba rizoto s raky nebo různě upravený pstruh. Dezertem byly lívance, jablečný nebo tvarohový závin nebo pudink. K samostatným chodům patřilo ovoce a ořechy.

Dárky – ještě se nebalily

Oproti dnešním zvykům se vánoční dárky až do vzniku Československa nebalily, ale byly položeny pod stromečkem a velmi často se jednalo o oblečení. Aristokraté dostávali kuřácké potřeby nebo zbraně, dámy ocenily šperky či drobné kusy nábytku, obrazy, ale i třeba živá zvířata, například psy. „U dětí se pod stromkem nacházely kromě hraček také knihy a obuv. Ostatně hračky byly mezi vánočními dárky zastoupeny mnohem méně, než je tomu dnes," vysvětluje Lucie Bidlasová.
A zároveň láká někam, kde se o vánočních zvycích šlechticů v dávných dobách můžete dozvědět daleko víc – na Sychrov a jeho vánoční prohlídky.