Každým rokem
o trochu větší věhlas získává mezi flašinetáři v České republice i v zahraničí festival Liberecký flašinetář. Letos se ho účastní 36 flašinetářů, tedy o 4 více než loni. Mezi nováčky je například pár z Ostravy, který přivezl i mezi ostatními vyčnívající flašinet. Veliký je jako menší skříň. „Je opravdu větší než ostatní a musím připustit, že v rámci republiky je to takový unikát. Ale v zahraničí se podobně velké flašinety na festivalech objevují běžně," usmívá se Pavla Burdková, která za ním stojí v historickém oblečení.

Mezi flašinetáři hraje i například šéf německého spolku flašinetářů Joachim Petschat, který má u sousedů pod sebou na osm stovek flašinetářů. „Je to čest, že se do Liberce vrací," přiznává organizátor festivalu Jiří Volný ze Severočeského muzea. Mezi účastníky je ostatně německých flašinetářů daleko víc. Kromě nich se objevují i muži a ženy točící klikou ze Švýcarska, Slovenska, Polska nebo Francie a samozřejmě z Čech. Řada z nich svůj um ukázala i při večerním koncertu v kostele Nalezení svatého Kříže. „Ten je
v naší republice ojedinělý, nikde jinde flašinety kostely nerozeznívají," řekl Volný.

Dvoudenní festival dnes nabídne od 10.00 do 14.00 hodin hraní účastníků v ulicích Liberce, nejvíce jich bude k vidění před radnicí. V 16.00 pak vyvrcholí koncertem v Severočeském muzeu.

Mezi historickými nástroji září barevný plastový

Liberec Trochu jako z jiného světa působí mezi starými dřevěnými flašinety malá hrací skřínka z plastu, která uvnitř skrývá pestrobarevnou mechaniku tvořenou ze dřeva a kovu. Na festival Liberecký flašinetář s ním přijel Francouz, žijící dlouhodobě v České republice, Henri Noubel. „Flašinet je starý jen asi půl roku a je to prototyp. Nechal jsem si ho vyrobit v Německu. Musím říct, že mezi lidmi má velký úspěch," říká Noubel. Průhledný flašinet si pořídil hlavně proto, aby lidé viděli, jak vše funguje.

Henri Noubel jezdí na festivaly se svojí ženou Alexandrou.

K flašinetům přičichl náhodou

Usměvavý muž jezdí na setkání flašinetářů pravidelně, společně s manželkou. Jeho flašinetářská historie ale není zvlášť dlouhá. „Poprvé jsem k flašinetům přičichl někdy před deseti lety, kdy jsem objevil jakousi starožitnost. Až po podrobném prozkoumání jsem zjistil, že je to flašinet. Měl jsem známé, kteří je uměli opravit, a tak mi zůstal. Od té doby hraji a jezdím na setkání po celém světě," vypráví.

V minulosti hrál třeba v Rumunsku, Francii, Maďarsku, nebo Slovinsku. Shodou okolností má podíl na založení Libereckého flašinetáře. „Byl tu v roce 2010 s dalšími koncertovat a právě Henri poznamenal, jak hezký by tu festival byl. Je vlastně autorem myšlenky," říká organizátor festivalu Jiří Volný ze Severočeského muzea.

Na plastovém flašinetu má Henri Noubel 100 písniček, třeba americký, irský, španělský nebo francouzský folklór. České zatím kvůli špatnému rozměru kotouče nehraje. Chystá se je ale brzy do repertoáru doplnit.

HRACÍ STROJKY S KLIKOU. Flašinetáři se do Liberce vrátili letos popáté. Poprvé za celou dobu jim úplně nepřálo počasí, místy poprchávalo. Mužům a ženám v historických oblecích to ale příliš nevadilo, strojky si ochránili deštníky nebo speciálními přístřešky. Před libereckou radnicí budou k vidění i dnes od deseti hodin dopoledne do dvou odpoledne. Někteří při vlídném úsměvu dovolují kolemjdoucím zkusit si, jak se na flašinet vlastně hraje.