V zimní zahradě rodinného domu na Pěnčíně jsme na začátku srpna fotografovali kvetoucí banánovník. Museli jsme si vzít všichni štafle. Dnes je to jinak. Stvol pod tíhou plodů pomalu sestoupil. Rostlina vydá svůj trs, zežloutne a uhyne.

„Je to tak. Banánovník není keř, ale bylina," vysvětluje dvaadvacetiletý student Tomáš Kinský. Pěstování nejen banánovníků, ale i další rostlin je koníček jeho rodičů. Tentokrát ale jde o výjimečnou úrodu. „Už nám kvetl a plodil dvakrát, ale nikdy to nebylo tolik jako tentokrát," popisuje Tomáš úrodu.

Rostlinám banánovníku se prý nijak zvlášť nevěnují. Teplota jen tak akorát, v zimě kolem dvacet stupňů a v létě místnost s velkými okny na bocích i ve stropě prohřeje sluníčko. „Jen normálně zalévat, ani se nehnojí, mají dobrou zeminu," dodává student technické univerzity.

Rostlinu za posledních šest měsíců všichni obdivovali, přesahuje dva metry a v zimní zahradě působí majestátně. Sama už připravila tři odnože, které Kinských odseknou, znovu zasadí a koloběh může pokračovat. Pěstovat banánovník není nic složitého.

To potvrzuje i Petra Urbanová, vedoucí referentka liberecké Botanické zahrady: „V domácích podmínkách jej lze pěstovat celkem snadno, hůře již kvete a plodí opravdu výjimečně. Toto je opravdu rarita." Podle odbornice má rostlina optimální podmínky, kterými jsou především světlo, teplota mezi dvaceti až pětadvaceti stupni a hodně vody.

V roce 2013 a 2014 vykvetl Monice Kinské banánovník také. Prakticky ve stejné době, tedy v létě se objeví květ, a plody sklízejí měsíc po Vánocích. Minulá úroda, předloni v lednu, byla na zhruba metr vysoké rostlině sedmnáct sladkých plodů. Ta letošní více jak dvojnásobná. Napočítali čtyřicet banánů.

První plody začaly žloutnou o uplynulém víkendu. Během tří dnů byl trs úplně dozrálý a jednotlivé plody svou vlastní tíhou doslova odpadávaly od stvolu. „Večer je sklidíme, ale musíme počkat na mamku. Zimní zahrada je její vášeň," dodal Tomáš.

Celý prostor je opravdu výjimečný… nejenže tu nejvíce místa mají právě rostliny, ale na sedačce pod nimi cítíte velmi příjemnou energii. A jestli tu Kinských sedávají? Rozhodně ano. Svědčí o tom rozečtená kniha a odložené brýle.