Barokní perla Českolipska ožívá. Do komnat zámku v Zahrádkách u České Lípy, který na konci ledna roku 2003 nešťastně vyhořel, se vrací turistický ruch. A hlavně: podle majitele zámku, Univerzity Karlovy v Praze, se už pracuje na plánech celkové rekonstrukce.

Ještě než k ní dojde, mohou malou část zámku, který byl od požáru pro veřejnost nepřístupný, už týden navštěvovat turisté. Kastelán Stanislav Vinopal zpřístupnil v přízemí barokní památky první místnost, která slouží jako galerie. „Otevřená bude zatím dva dny v týdnu. Ve středu a v sobotu vždy od 15 do 18 hodin, případně po telefonické domluvě mimo tyto termíny," objasnil kastelán.

„Další místnost bychom chtěli veřejnosti otevřít už zhruba za měsíc, záleží na tom, jestli seženeme židle. Měla by sloužit jako přednášková hala, kde by mohly probíhat také školení či semináře," dodal kastelán.

Návrat života do zámku, byť jen do jeho části, má na svědomí Centrum celoživotního vzdělávání Univerzity Karlovy a Ústav odborné a jazykové přípravy, které proměny v Zahrádkách podporují.

Podle Stanislava Vinopala je v první fázi cílem vytvořit prohlídkovou trasu na zámku, která by vedla po všech místech, jež je možné s ohledem na bezpečnost zpřístupnit. Zahrnovala by tak i vytesané skalní sklepy, které univerzita pro veřejnost otevírala zatím jednou v roce při příležitosti Zahrádeckých slavností.

Novou galerii na zámku v Zahrádkách, kde jsou nyní k vidění kresby autorky Michaely Kolaříkové, už navštívil při svém nedávném pobytu na Českolipsku také nejznámější český geolog Václav Cílek. „Je v nich kousek čarování, něco hry svázané dobrou vůlí, pocit starých věcí, kontakt s minulostí a silokřivkami bytostí," napsal Cílek o kresbách, které jsou nyní k vidění v nové zámecké galerii. „Zajímalo by mě, zda by (Michaela Kolaříková) na Bezdězu či na Housce kreslila podobně. Zda jsou stíny věcí a událostí na všech těchto hradech stejně tajemné."

Cílek také připomněl, že na zámku v Zahrádkách byl poprvé už před dvaceti lety. „Scházeli jsme se tam společně s kolegy z Centra teoretických studií, se Zdeňkem Neubauerem, Ivanem Havlem, Jiřím Fialou a dalšími filozofy a hovořili jsme o proměně světa," zmínil geolog.

O několik let později zámek také navštívil, když se v sousedním Pekle účastnil výzkumu pravěkého osídlení. Jednou na zámek zavítal také v době, kdy už byl vyhořelý a čekal na svou opravu.

Zahrádecký zámek vyhořel 30. ledna roku 2003. Oheň napáchal škody za 87 milionů korun na budově zámku a za 4,5 milionu na vybavení.

Příčina požáru nebyla nikdy jednoznačně určená, nejpravděpodobnější je, že se oheň rozšířil od elektrické přenosné svítilny bez ochranného krytu, umístěné v blízkosti hořlavé látky (například dřevěné obložení, část oděvu nebo izolační materiál).

Obrovský rozsah škod ovlivnily další nepříznivé faktory, zejména pozdní ohlášení (asi tři až tři a půl hodiny po vzniku požáru) a tuhý mráz, kvůli kterému zamrzl hydrant na zámku a hasiči si museli vodu vozit kyvadlově cisternami.

Jednalo se o jeden z největších požárů v republice a dodnes se o něm přednáší na odborných konferencích.