Stálá výstava bude přístupná šest dnů v týdnu, což zajistí 14 aktivních seniorů. Informoval o tom ředitel městské příspěvkové organizace Komunitní středisko Kontakt Michael Dufek, jež má provoz výstavních prostor na starost.

„Hledali jsme mezi seniory, které máme prověřené ze spolupráce z jiných projektů a které jsme dostali doporučené v rámci projektu univerzity třetího věku," uvedl Dufek. Očekává, že po překonání počátečního ostychu se senioři zapojí i jako průvodci. „Výstava sama o sobě je koncipována jako samonosná, takže návštěvník by měl načerpat informace z panelů a popisek. Samozřejmě se ale snažíme i průvodce vybavit zajímavými informacemi, kterými by to mohli doplňovat," dodal Dufek.
Provoz expozice zajistí nejen senioři z Liberce, ale i sousedního Jablonce. Mezi nimi je i třiasedmdesátiletá Alena Sládková. „Chtěla jsme více do hloubky poznat historii Liberce a okolí. Na provádění se těším, nejprve se ale historii musím sama naučit," řekla.

Expozice vytvořená městem ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Archa 13 mapuje historii Liberce v sedmi okruzích. Připomíná například velké archeologické nálezy z posledních let. V okolí kostela svatého Antonína Velikého archeologové objevili část jednoho z nejstarších středověkých hrobů, ale i spodní stavbu kaple Božího hrobu postavené v roce 1772. Na Nerudově náměstí v místech původního vojenského polního lazaretu zase badatelé nalezli jeden z nejlépe zachovalých hromadných kostrových hrobů z období sedmileté války a bitvy u Liberce v dubnu roku 1757. Bitvu na výstavě kromě velkoformátových fotografií dokládá i dioráma, jež věrně zachycuje dva kilometry tehdejšího bojiště. V expozici si mohou lidé ohmatat i tehdejší zbraně nebo prohlédnout uniformy. Je tam i replika takzvaného Javornického pokladu, který měl zřejmě sloužit jako žold pro vojáky. Před 35 lety se na Javorníku našlo asi 2000 mincí Ludvíka IV., rozkutálely se však neznámo kam.

Kromě vzácných archeologických nálezů výstava představuje neznámé liberecké podzemí. Málokdo například ví, že se v dávné minulosti těžila ve městě železná ruda. V podzemí radnice jsou i fotografie vybraných míst Liberce, které srovnávají jejich současnou podobu s tou před sto lety. Nechybí ani zmínky o zajateckém táboře v Ostašově z první světové války či o zapomenuté Haléřově tvrzi. Své místo tam má i připomenutí libereckých událostí ze srpna 1968 nebo synagogy vypálené Němci v roce 1938.