Trojice poníků se na bílé pláni s čerstvým prašanem vyjímá. Přicházejících lidí si všímají jen tak na okraj. Jen ten největší s černou hřívou jde skupince naproti. Buď čeká skývu tvrdého chleba nebo se jde pozdravit s tím, kdo se o ně teď stará, když je majitel pryč.

„Tak se na to seno podívejte. Je někde černé nebo plesnivé," rozhazuje rukama Jaroslav Slezák. Vzal si tohle ministádečko v Jiřetíně pod Bukovou na starost, než se jeho známý Radek Zelníček vrátí z Irska, kam na zimu odjel za prací. Zelníčkův starý otec by sám na takovou práci už prý nestačil.

„Sám mám koně kousek odsud. Horní část balíku se vyhodí nebo použije na podestýlku. Koně dostanou seno dobré. A tady je ho dost, šetřit se nemusí," vysvětluje muž. Má to logiku a Dagmar Kubištová z jablonecké Ligy na ochranu zvířat, která přijela na kontrolu, pokyvuje souhlasně hlavou.

Souhra náhod?

Ani krajští veterináři, kteří sem na ohlášení minulý týden přijeli, neshledali žádnou závadu v péči o zdejší koně. Příbytek mají sice skromný, ale je vidět, že o ně pečují a nenechávají je v nečistotě a o hladu. K týrání podle liberecké Krajské veterinární správy prý rozhodně nedochází. Ale přesto tu už dva koně uhynuli. Jednomu bylo sedmnáct a druhému patnáct let.

„Víte, ty koně jsou tu na dožití. Vykoupili je. Kdo ví, co mají všechno za sebou," vysvětluje veterinář, který se právě přijel podívat na březí klisničku, která má chronické dýchací potíže. I jí bude nejlépe venku s dekou na zádech.

„Na co přesně ti dva uhynuli? Těžko říct. Posoudila by to pitva, ale to jsou další peníze, už jen výdaje za kafilerii jsou dost vysoké," medituje MVDr. Ivo Svoboda zatímco klisnička dostává infuzi a antibiotika. S vírou ve všemohoucnost doktora se na zvíře dívá ještě jeden člověk. Otec majitele koní. Pan Zelníček starší. „Proč ty koně onemocněli…? Sami to se ženou nezvládneme, ještěže jsou tu tihle mladí," říká a nevyřčená odpověď visí ve vzduchu.

Je pondělí 2. února odpoledne.

Škodí někdo?

„Vím, že říká: Když tam nemohu mít ustájené koně já, tak on o své přijde," reprodukuje chovatelka koní z Křižan na Liberecku Zuzana Poláková. Jde o muže z Tanvaldu, který měl v Jiřetíně také koně a s Radkem Zelníčkem se rozešel ve zlém. Nepřímo tak konstatovala, že by byl schopen zdejším koním ublížit.

Je středa 4. února 19.30.

„Už jsem si na čerstvém sněhu několikrát všiml stop vedoucích přes ohradu ke stáji," potvrdil Jaroslav Slezák včera. Ze dne na den totiž lehl a odmítal vstát další kůň. K černobílému poníkovi museli zavolat opět veterináře. Dostal injekce a zatím se drží. Slezák zvažuje, že ve čtvrtek půjde celou věc oznámit na policii. „Vím, že tu ti lidé byli a fotografovali stáje i uhynulou kobylku. Zuzana Poláková mi to potvrdila," dodal ještě.

Případ koní v Jiřetíně pod Bukovou s Ligou na ochranu zvířat sledujeme. Černobílý poník je opět na nohou a zřejmě šlo „jen" o koliku.