Podle něj za vším stojí počasí. „Byla dlouhá zima a pak přišly velké výkyvy. Buď přívalové deště a hodně vody nebo enormní sucho. V porostu se nám sice ozimé žito, které teď sklízíme, zdálo dobré, teď ale vidíme, že zrno je drobné," říká Teplý.

O tunu méně z každého hektaru

Výnosy z každého hektaru pole budou letos u nejranější odrůdy ječmene zřejmě o víc než tunu nižší než loni. „Minulý rok byl výnos z hektaru 6,3 tuny, letos to vidíme tak na 5 tun. Jsou oblasti, kde bude úroda samozřejmě bohatší, třeba v okolí Svijanského Újezdu, pak jsou ale místa velmi slabá," vysvětlil Teplý.

JEČMEN BUDE DOMA. Zemědělci z farmy Agro Bílá sklízejí na svých polích ozimý ječmen. V příštích týdnech je čeká ještě pšenice, žito a řepka.

Mezi ta se řadí například pole farmy Agro Bílá a.s. z Bílé. „V tomhle vedru zrna rychle zrají a spíše sesychají, takže sklidíme na váhu méně. Čekali jsme 6 tun na hektar, ale bude to o jednu méně," podotkl tamní agronom Zdeněk Novák.

Na úrodu si ale letos až tak nestěžuje. „Pro nás to pořád bude nejlepší sklizeň za poslední tři roky. Protože loňské rekordy se nás nedotkly. Zatímco třeba vedle v Pěnčíně pršelo, nám se to vždycky vyhnulo a zapršelo jen minimálně, takže jsme měli všechno vysušené. Letos tedy i přes počasí a současné sucho na tom budeme pořád lépe," doplnil Novák.

Řepka je oblíbená, má jistý odbyt

Sklizeň ozimého ječmene už na Liberecku pomalu končí. Teď se zemědělci chystají na pšenici a řepku. Právě řepka je u nich velmi oblíbená. „Je to plodina, která je pro farmáře cenově zajímavá a je o ní stálý zájem. Dělají se z ní rostlinné oleje, přidává se do paliv. A stabilně se vykupuje za deset tisíc korun za tunu. Oproti třeba pšenici má také výhodu v tom, že se její výkupní cena nemění podle úrody jinde ve světě," dodává Teplý.

JEČMEN BUDE DOMA. Zemědělci z farmy Agro Bílá sklízejí na svých polích ozimý ječmen. V příštích týdnech je čeká ještě pšenice, žito a řepka.

Na Liberecku pěstuje obilí a další plodiny kolem 650 zemědělců od velkých společností po malé farmáře. Řepku 15 až 20 procent z nich. Až 90 procent jich pak osívá na úrodné půdě obilí, které buď prodává na zrno nebo si ho nechává na zkrmení pro zvířata či na slámu. Velká část produkce tak zůstává v regionu, případně v republice.