Jak jste se k otužování dostal?

Jako sportovní novinář jsem přes dvacet let psal o otužileckém závodu Slavnost slunovratu na Velkém boleveckém rybníku v Plzni, který je součástí Českého poháru v zimním plavání. Účastní se ho otužilci z celé republiky včetně přemožitelů kanálu La Manche. Otužilce jsem obdivoval, zejména pak nestora českého otužování, doktora inženýra Ladislava Nicka z Olomouce, kterého jsem při své práci měl tu čest poznat při otužileckých závodech v Plzni, kam ještě dlouho po své devadesátce jezdil jako aktivní účastník, a přemýšlel jsem tom, že by bylo fajn to také zkusit. Dlouho mi ale chyběla odvaha, povedlo se mi to až na podzim před třemi lety.

Jaká byla vaše první zkušenost s ledovou vodou?

Na tom má největší zásluhu moje tehdy desetiletá vnučka, která se chtěla otužovat. Znal jsem náčelníka Klubu sportovních otužilců Plzeň Pavla Vituje, který mně doporučil partu otužilců na plovárně v plzeňském Hradišti na řece Úhlavě s tím, že se tam vnučky ujmou a že tam bude i více dětí. Žádné další tam ale nebylo a jí samotné se do vody s dospělými moc nechtělo. Obrátila se tedy na mne se slovy: „Dědo, přece mě v tom nenecháš. Nebuď srab, pojď také do vody.“ To mně dodalo odvahy, svlékl jsem se do trenek a skočil do studené vody.  

Pamatujete si na tehdejší reakci vašeho těla a mozku?

Ze začátku to byl trochu šok, pamatuji si, že jsem rychle ve vodě dýchal. Voda nebyla naštěstí až tak studená, bylo to v říjnu a měla kolem dvanácti stupňů. Postupně se můj dech srovnal a uplaval jsem asi dvacet metrů proti proudu a dvacet zpět. 

Jak často se dneska otužujete?

Snažím se třikrát v týdnu. Dvakrát v řece, které jsou v Plzni čtyři. Jednou týdně pak v rybníce, kterých mám v místě bydliště v Plzni-Bolevci také hned několik.

Co se děje s tělem, když se ponoříte do ledové vody? Jaké pocity zažíváte?

Jsou vyzkoušené hranice, kdy se pocitově vliv studené vody láme: 8°C, 4°C, 2°C, takže od 13°C do té osmičky je to skoro stejné. Osmička je otužilecká voda, pak je dobré trochu přibrzdit, než si tělo zvykne, a pak bez obav dál ke 4°C. Pod touto teplotou se projevují bolesti v prstech, za krkem, což není nebezpečné, ale je potřeba si zvyknout.

Říká se, že ideální teplota je 4°C. Existuje nějaký limit, jakou nejnižší teplotu má mít voda, aby do ní ještě mohl člověk vstoupit?

Už délka pobytu ve vodě pod 8°C je individuální, rozhodující je řídit se vlastními pocity a je potřeba si nejdříve vyzkoušet, jak tělo reaguje, a pak si přidávat. Pro zdravého a pravidelně se otužujícího člověka je zcela bezpečné pět minut i v nulové vodě. V soutěžích Českého poháru v zimním plavání je zdraví bezpečný časový limit 22 minut, to se týká samozřejmě zkušených plavců.

Podle vědeckých studií chlad pomáhá při regeneraci organismu. S čím otužování pomohlo vám?

Já hodně trpěl nemocemi z nachlazení. Na podzim 2016 jsem prodělal postupně tři virózy, na Vánoce jsem dostal zápal plic a hned v únoru angínu a čtyřicítky horečky. I to byl pro mne, kromě mé vnučky, pádný důvod k tomu, abych začal s otužováním. Od té doby se už s jednou výjimkou, ale to měla nemoc mírnější a kratší průběh, nic podobného neopakovalo. 

Může studená voda lidskému organismu naopak ublížit?

Samozřejmě. Důležité je se otužovat pravidelně a přiměřeně, adekvátně kondici a stavu trénovanosti. V žádném případě není dobré se přeceňovat, to je nebezpečné. 

Otužování přitahuje v poslední době spoustu nadšenců. Kdy je nejlepší podle vás s otužováním začít? Je tato aktivita omezená věkem nebo zdravotním stavem?

Věk podle mne nerozhoduje, já s pravidelným utužováním začal ve dvaašedesáti letech. Zdravotní stav je naopak důležitý, doporučuji projít zdravotní prohlídkou, především srdíčko musí být v pořádku. Já si například nechal od kamaráda kardiologa udělat echo srdce.

Jak postupovat, abych si neublížila nebo aby mě první "ponor" do ledové vody neodradil?

No, začít otužování rovnou ponorem do ledové vody bych vám nedoporučoval, i když i takové případy ze svého okolím znám. Ideální je začít brzy na podzim a „prokoupat“ se chladnoucí vodou až k ledu. Kdo tuhle proceduru překoná, není už problém plavat celou zimu. Doba pobytu ve vodě je pak závislá hlavně na tom, kolik let má člověk naplaváno a na kondici.
Víte, i pro ty otužilce usmívající se do kamer je to především o vůli. Většinou se člověku do vody moc nechce. Pocit po vykoupání, to je už něco jiného, pro ten stojí za to něco překonat. Existuje pro to dokonce i jeden výraz, a to otužilecký orgasmus (směje se).

Bývá i otužilcům zima?

Ale to víte, že bývá. Alespoň já to tak mám (směje se).

Jak zvládáte léto a tropické teploty?

To je zajímavá otázka. Léto a hlavně slunce mám rád, ale přílišná horka mně jako otužilci moc dobře nedělají. Možná to bude znít divně, ale mně je někdy v létě při velkých vedrech ve vodě zima. A vím, že někteří mí kamarádi otužilci to mají podobně. Možná to dělá ten velký rozdíl teplot vzduchu a vody, nevím.

Účastníte se i soutěží? Jak takový závod probíhá?

Mám za sebou několik závodů Českého poháru v zimním plavání, kromě plzeňských Slavností slunovratu a závodů v Krašovicích Plzně například také Branické ledy na Vltavě. Protože ale nejsem příliš dobrý rychlostní plavec a musím být tím pádem ve vodě dlouho, většinou jde v mém případě o stometrové tratě, a letos 1. února v Braníku jsem pak zaplaval svoji první dvěstěpadesátku. Kromě těchto dvou tratí se při závodech Českého poháru plavou ještě tratě na 500, 750 a 1000 metrů.

Máte své osobní rekordy při pobytu v ledové vodě?

Kromě závodů absolvujeme jako členové KSO Plzeň v zimě také některá exhibiční vystoupení, která bývají hojně navštívená diváky. Na Štědrý den plaveme v Úhlavě v Hradišti, na Nový rok na největším plzeňském rybníku na Boleváku, na Tři krále pak v Dobřanech na řece Radbuze. A odtud mám svůj osobní rekord, kdy jsem si zaplaval v jednostupňové vodě. 

Máte nějaký osobní cíl, kterého byste rád v rámci otužování dosáhl?

Jeden mám. Rád bych si zaplaval na Druhý svátek vánoční ve Vltavě pod Národním divadlem při svátku všech otužilců, memoriálu Alfréda Nikodéma. Věřím, že mi to letos konečně vyjde. 

Václav Vacek

Věk: 65 let.

Profese: sportovní novinář.

Motto: Nikdy není pozdě začít s něčím novým.

Kdy začal s otužováním: V 62 letech.

Nejchladnější voda, ve které plaval: 1 stupeň Celsia.

Proč by otužování doporučil ostatním: Možnost, že se můžete koupat v rybníce nebo v řece po celý rok a za každého počasí, je něco fantastického. A ještě tím uděláte spoustu skvělých věcí pro svoje zdraví.

Rady pro začátečníky: Všechno je o hlavě. Když už se rozhodnete, nic vás nesmí zastavit. Chce to hlavně pravidelnost a vytrvalost. Nikdy neplavte sami, dobré je začít v partě zkušených otužilců, jejich rady vám do začátku ohromně pomohou. A ještě něco. Nikdy si po plavání v ledové vodě nedávejte horkou sprchu, naopak horké ani studené nápoje nevadí.