Korespoduje s tím i výsledek další otázky Co je lepší než za minulého režimu, kdy 45,8 procent lidí, kteří se ankety zúčastnilo, řeklo, že je to právě životní prostředí. Není proto náhodou, že řada ekologických demonstrací v severních Čechách, jen těsně předcházela událostem 17.listopadu na Národní třídě v Praze. Konkrétně lidé protestovali v hornických lokalitách na Mostecku.
“Před městským úřadem v Mostě se sešly matky s kočárky a tímto způsobem vyjadřovaly protest, že stát se špatným ovzduším a nemocností dětí nic nedělá,” zavzpomínál pro Paměť Národa Petr Pakosta, který byl jedním z organizátorů demonstrace, která se uskutečnila začátkem listopadu 1989 v Mostě.
Šlo o pochod lidí ulicemi, kteří tak chtěli vyjádřit nesouhlas s neúnosným stavem životního prostředí v tehdejším Československu. Pakosta se dozvěděl, že se Státní bezpečnost snaží na akci vyslat provokatéry, kteří mají za úkol lidi strhnout k násilnostem.
„Zjistili jsme přes kolegy z divadla, že to má být provokace, při které mají lidé rozbíjet okna. Tím by se strhl dav a my bychom šli před soud. Dokonce byl nedaleko připraven autobus s milicionářema, kteří měli na vyprovokované akci zasáhnout. Nakonec se tam sešlo šest tisíc lidí,“ vyprávěl Petr Pakosta Adamovi Drdovi, který jeho vzpomínky zachytil pro Paměť národa.
Fotogalerie: Fotosoutěž Náš listopad 89 - snímky čtenářů
“Protože organizátoři věděli, že hrozí zneužití akce, účastníky uklidňovali a nakonec šlo o klidnou ekologickou demonstraci. Sehnal jsem megafon, přes něj jsem mluvil k lidem a dosáhl jsem toho, že se nenechali vyprovokovat k násilnostem. Průvod prošel městem, na náměstí zaznělo několik proslovů a milicionáři nedostali žádnou záminku k tomu, aby mohli zakročit,” řekl Petr Pakosta.
Podle něj krátce poté proběhla další demonstrace, která byla v režii Státní bezpečnosti a jejíž organizátoři lidi přesvědčovali, že životní prostředí na Mostecku je v pořádku, že organizátoři předešlé demonstrace přehánějí.
Chceme čistý vzduch
Jenže informace o znečištění a špatné situaci životního prostředí se už dostaly mezi lidi, a ti jim pomalu začínali věřit. 10., 11. a 14. listopadu 1989 proběhly veřejné protesty v Teplicích. „Dodnes na ty slavné dny vzpomínám. Byla to pro nás doba první svobody. Měli jsme partu mladých revolucionářů,“ usmívá se dnes ve vzpomínkách na protesty Pavel Folget z Teplic, který tehdy chodil na ekonomickou školu.
Jak se za socialismu bydlelo? Podívejte se na názor herce Jana Hrušínského:
Cesta k teplickým demonstracím, kterých se účastnilo na tisíc lidí, začala poměrně nevinně, když se v ulicích lázeňského města začaly objevovat plakáty, vyzývající občany k účasti na happeningu na tehdejším náměstí Zdeňka Nejedlého. Iniciátory této akce byli šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra, přezdívaný Oněgin, a jeho kamarádi Jindřich Uhlíř a David Krčmář.
Demonstrace měly za cíl přinutit představitele místního národního výboru k debatě o nalezení konstruktivního řešení celé situace, což se nakonec protestujícím podařilo. Heslo „Chceme čistý vzduch“ tak předznamenalo pád komunistického režimu, ke kterému mělo dojít o necelých 14 dní později.
