Ve svém zdůvodnění akademie uvedla, že Ernauxová si cenu vysloužila „svou odvahou a klinickou pronikavostí, s níž odkrývá kořeny, odcizenost a kolektivní omezení osobní paměti“. Podle ní spisovatelka „důsledně a z různých úhlů zkoumá život poznamenaný nerovnostmi, které se týkají pohlaví, jazyka a třídy“.
Předseda Nobelova výboru pro literaturu Anders Olsson ocenil Ernauxovou jako autorku nekompromisních textů psaných velmi jednoduchým jazykem. Připomněl také, že spisovatelka se nevnímá jako autorka beletrie a popisuje se jako „etnoložka sebe sama“.

Na tiskové konferenci v Paříži Ernauxová uvedla, že Nobelova cena pro ni představuje závazek pokračovat v boji proti nespravedlnostem páchaným proti ženám a utiskovaným. Dodala, že se se bude bít „až do posledního dechu“ za právo na potrat. „Nezdá se mi, že my ženy jsme se staly rovnými v právech a v moci,“ řekla. Podpořila také současné protesty v Íránu zaměřené mimo jiné proti nařízení, podle kterého musí mít ženy zakrytou hlavu na veřejnosti. Ve Francii podporuje čerstvá laureátka prestižní ceny právo žen svobodně se rozhodnout, zda budou muslimskou pokrývku hlavy, hidžáb, nosit. „Je to jiný kontext, (ve Francii) nikdo nikoho nenutí, je to volba,“ dodala.
Autorka autobiografických knih
Ernauxová je známá především svými autobiografickými knihami, vydala jich celkem dvě desítky. Světovou slávu jí získala kniha pamětí Roky, za niž obdržela několik literárních cen; v roce 2019 pronikla v anglickém překladu i mezi finalisty Mezinárodní Bookerovy ceny. Její román L'Événement (Událost, 2000) se stal předlohou pro stejnojmenný film, za který režisérka Audrey Diwanová loni získala Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách.
„Annie Ernauxová píše už 50 let román kolektivní a intimní paměti naší země,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj jsou díla Ernauxové hlasem „svobody žen a zapomenutých“.

Za „odvážnou volbu“ pochválil švédskou akademii Dan Simons, zakladatel nakladatelství Seven Stories Press, které v USA vydává Ernauxové romány. Podle něj cenu dostala spisovatelka, která „píše bez rozpaků o svém sexuálním životě, právech žen a o svých zkušenostech a citech, které má jako žena“.
Ernauxová se narodila v roce 1940 v městečku Lillebonne v Normandii, po univerzitních studiích pracovala jako učitelka. První román vydala v roce 1974 a ve světě literatury definitivně prorazila o deset let později, kdy za novelu Místo popisující její vztah s otcem získala Renaudotovu cenu.
Mezi 119 dosavadními laureáty Nobelovy ceny za literaturu je Ernauxová teprve sedmnáctou ženou a první francouzskou spisovatelkou, která ocenění dostala. Její jméno se už několik let objevovalo mezi favority na zisk prestižního ocenění, letos podle sázkových kanceláří patřila mezi pět nejpravděpodobnějších kandidátů. Tím se letošní ročník liší od mnoha předchozích, kdy ceny putovaly méně známým autorům.
Finanční odměna
Nobelova cena za literaturu naposledy putovala do Francie v roce 2014, kdy ji dostal spisovatel Patrick Modiano. Švédská akademie často čelí kritice, že se při výběru laureátů příliš silně zaměřuje na literaturu v Evropě a Severní Americe. „Snažíme se rozšířit pojetí literatury, ale nakonec záleží na kvalitě,“ uvedl Olsson. Loni cenu získal anglicky píšící tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah a v roce 2016 textař a hudebník Bob Dylan.
Kdo získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 2021? Více čtěte ZDE:

Nejprestižnější literární ocenění, které je spojeno s odměnou deseti milionů švédských korun (22,6 milionu korun), uděluje Švédská akademie na základě nominací odborníků z celého světa. Letos bylo v nominacích 233 jmen, napsala agentura DPA.