Knížka je výběrem z vašich povídek, které vycházely jen časopisecky. Je pro vás jen mezičasem, než se urodí další podnětné téma, nebo jste měla potřebu zachytit útržkovitě to, co se vám v posledním roce přihodilo?
V podstatě máte pravdu, větší částí práce byl výběr a redakce již dříve napsaných povídek, i když ve sbírce je i několik dříve nepublikovaných. Zážitky z toho proklatého posledního roku si chystám na jiný text. Ta doba byla vlastně tvorbě příhodná. Nic mě nerozptylovalo, času bylo dost, nemusela jsem nikam jezdit. Takové pěkné tvůrčí volno.

Radim Kopáč
Praha ožralá. Je to v nás jako v koze, říká autor knihy o hospodách Radim Kopáč

Kterou z aktuálních povídek byste ráda viděla na filmovém plátně? A v jaké fázi je pokus o adaptaci knihy Jezero?
To je asi spíš na režisérovi či režisérce, zda je některá z nových povídek osloví. Některé z nich filmový potenciál určitě mají. Z tohoto pohledu se mi ale zdají kinematografičtější mé poslední dva romány – Jezero a Mona, které jsou vizuálně silné. O zfilmování Jezera byl zájem dvakrát, zatím to ani jednou nevyšlo. Bylo ale zdramatizováno divadlem Kolonie a dokud se mohlo hrát, tak vyprodávalo (prťavé) pražské A Studio Rubín.

Povídka je asi nejtěžší literární žánr. Sedáte si k počítači s tím, že se vždy „vejdete" do této přísné zkratky, nebo se vám někdy během psaní změní v jiný tvar, třeba novelu? A kdo je vaším povídkovým vzorem?
Když píšu povídku, tak ji taky napíšu. Už se mi ale stalo, že jsem nějaký motiv z povídky poté rozpracovala v delším textu. Povídka je opravdu úplně jiné zvíře, je to avantýra na jednu noc, píše se ideálně z voleje a rychle.

Snímek z natáčení filmového Švejka s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
Sto let s Haškovým Švejkem: Slavná kniha i nadále rozděluje českou společnost

Rukopis románu s sebou mentálně taháte jako nějakou nadbytečnou končetinu. Pokud jde o jiné autory, nejlépe se bavím u povídek Roalda Dahla. A z těch vážnějších, existenciálnějších pak asi Flannery O´Connor.