Pro mnohé čtenáře bývá první setkání s Murakamiho dílem naprostým zjevením. Dokáže v nich totiž probudit smysl pro uvědomění si vlastního niterného bytí, které mnohdy ani nelze vyjádřit či popsat běžnými slovy. Řeklo by se, že jde o věci mezi nebem a zemí. Jeho příběhy jsou typické zvláštní melancholií, smutkem a jakousi vyděděností hrdinů, kteří v samotném finále často směřuji k pochopení sebe sama.

„Věci kolem tebe jsou jen obrazem toho, co máš v sobě. A co máš v sobě, je jen obrazem toho, co je kolem tebe. Kdykoliv se proto vydáš do labyrintu okolního světa, vydáváš se na cestu sám se sebou. A to je mnohdy setsakra nebezpečná cesta,“ říká sám Haruki Murakami.

Zdroj: Youtube

Z jazzového klubu za psací stůl

Narodil se v roce 1949 v Kjótu. Jeho dědeček byl buddhistický mnich, rodiče vyučovali japonskou literaturu. Vystudoval divadelní vědu na univerzitě Waseda v Tokiu, víc ho to ale zprvu táhlo k hudbě, takže si v roce 1974 otevřel jazzový klub Peter Cat, který fungoval až do roku 1982. Ke psaní se propracoval až ve třiceti letech. Spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1984 (shodou okolností získal ve stejném roce Nobelovu cenu za literaturu jediný Čech Jaroslav Seifert, kterou však za něj kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu převzala jeho dcera).

Prohlédněte si nejlepší knihy, které vyjdou v roce 2024:

Podívejte se v článku, na jaké knižní novinky se můžete v roce 2024 těšit.
Knihy roku 2024: Vyjdou československá auta i příběh Arnolda Schwarzeneggera

Už předtím Murakami hodně četl, silně ho ovlivnila převážně západní literatura – vyrostl například na knihách Kurta Vonneguta či Richarda Brautigana. Jeho vůbec první román Slyš vítr zpívat vyšel už roku 1979 a byl oceněn japonskou literární cenou Gunzo udělovanou začínajícím autorům. Při svém třetím románu Hon na ovci obdržel roku 1982 Nomovu cenu pro talentované autory.

Průlomové Norské dřevo

Jeho první práce v prodejně s hudebními nahrávkami se odrazila v románu Norské dřevo z roku 1987, jehož se prodalo více než čtyři miliony výtisků. Hlavnímu hrdinovi Tóru Watanabeovi v něm autor přisoudil stejné zaměstnání, tedy prodavače gramodesek. Příběh o nostalgii, lásce, ztrátě a probouzející se sexualitě navíc získal i filmovou podobu – v roce 2010 jej zrežíroval celosvětově uznávaný tvůrce vietnamského původu Anh Hung Tran, který má na svém kontě filmy jako Vůně zelené papáje či Umění jíst a milovat. Mimochodem, přesvědčit Murakamiho, aby dal souhlas s natáčením Norského dřeva, prý trvalo čtyři roky.

Nobelovu cenu za literaturu loni získal norský dramatik, básník a spisovatel Jon Fosse:

Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik, básník a spisovatel Jon Fosse
Umí formulovat nevyslovitelné. Nobelovku za literaturu má norský dramatik Fosse

Tento jeho průlomový román dostal název po písni Norwegian Wood od Beatles. A nejde o náhodu, protože Murakami rád pojmenovává své romány po slavných skladbách – v případě knihy Na jih od hranic, na západ od slunce vděčí za svůj titul skladbě South Of The Border od Nata Kinga Colea, pokud jde o román Tancuj, tancuj, tancuj, jeho název byl převzat podle písně Dance, Dance, Dance od kapely The Beach Boys.

Kafka jako inspirace

Když spisovatel v roce 2006 přebíral v Praze Cenu Franze Kafky, prohlásil: „Duše a srdce lidí jsou tak široké, že jsou schopni sdílet mnoho společného navzdory kulturním rozdílům.“

K Praze má ostatně tento muž, který se svého času ukryl před nečekaným výbuchem popularity ve Spojených státech, kde působil na Princetonské univerzitě, velmi blízký vztah. Zmínka o Praze se objevuje v jeho románu Komturova smrt, v třísvazkovém díle 1Q84 jede třicetiletá masérka Aomame za poslechu Janáčkovy Sinfonietty po tokijské dálnici vykonat smluvenou práci (i díky této zmínce v románu se údajně v Japonsku zvýšil prodej Janáčkových alb). Další jeho kniha Kafka na pobřeží je ovlivněna dílem už vzpomínaného pražského, německy píšícího židovského spisovatele Franze Kafky.

Haruki Murakami při přebírání Ceny Franze KafkyHaruki Murakami při přebírání Ceny Franze KafkyZdroj: archiv Deníku

„S Kafkovým dílem jsem se setkal, když mi bylo patnáct let, šlo o knihu Zámek. Způsobilo mi to obrovský šok. Svět, který Kafka v té knize popsal, byl tak skutečný a tak neskutečný zároveň, že se mé srdce a duše zdály roztrhané na dva kusy. Překvapivě mě uklidňuje představa, že i můj idolový spisovatel prochází při svých tvůrčích činnostech obrovským utrpením,“ vyjádřil se Murakami.

Běhání a hloubání

Spisovatel se věnuje také běhu, se kterým začal až ve 33 letech. V červnu 1996 dokončil svůj první a jediný „ultramaraton“ – závod na sto kilometrů kolem jezera Saroma na ostrově Hokkaidó. O čtyřměsíčních přípravách na jiný maraton v New Yorku vypovídá v memoáru O čem mluvím, když mluvím o běhání. Jeho součástí je také vyprávění o fyzické i psychické bolesti, o stárnutí a o dalších tématech, která se mu v rámci běhu honí hlavou.

Milan Kundera oslovil generace. Po jeho smrti truchlil celý literární svět:

Spisovatel Milan Kundera
Kundera oslovil generace. Na smrti lidi nejvíc děsí ztráta minulosti, říkával

Haruki Murakami se živí i překladem - do japonštiny přeložil některá díla Francise Scotta Fitzgeralda, Johna Irvinga, Trumana Capoteho či Raymonda Carvera. „Kdybych byl nucen vybrat pouze jednu knihu, která pro mě znamenala nejvíc, bez váhání bych si vybral Gatsbyho. Nebýt Fitzgeraldova románu, nepsal bych takovou literaturu jakou dnes. Ostatně je možné, že bych nepsal vůbec,“ prohlásil japonský autor.

Vzdálená Nobelovka

Favorizovaným kandidátem na Nobelovu cenu za literaturu byl v letech 2007, 2010, v roce 2012 se s ním už dopředu počítalo jako s jasným vítězem. Nakonec šlo ale zase jen o plané naděje a tajná přání mnoha jeho obdivovatelů po celém světě, kteří lamentují nad každou jeho neproměněnou šancí na udělení tohoto prestižního ocenění. Do užšího kruhu kandidátů se dostal také v roce 2018, na vlastní žádost se ale nominace nakonec vzdal, protože se chtěl jako pravý japonský introvert věnovat výhradně psaní.

Odborníci v souvislosti s vyhlašováním Nobelových cen za literaturu upozorňují na to, že Švédská akademie většinou neuděluje ocenění příliš světově proslulým a populárním autorům. Takže se zdá, že v tomto smyslu bude mít Murakami smůlu. Ostatně je jen jedním z mnoha autorů, kteří na tuto cenu nedosáhli, ačkoli na ni byli navrženi opakovaně.

Zajímavosti:

• Jediným Čechem, jemuž byla Nobelova cena za literaturu udělena, je básník Jaroslav Seifert. Tehdy se psal rok 1984.
• V letech 1936–1944 byl československým občanem také nositel Nobelovy ceny za rok 1929, německý spisovatel Thomas Mann.

• Ke světoznámým nominantům, kteří Nobelovu cenu i přes více nominací nedostali, patří:
Lev Nikolajevič Tolstoj
Henrik Ibsen
Virginie Woolfová

• z českých:
Karel Čapek
Milan Kundera
Bohumil Hrabal