Mnohým se nelíbí, co o nás Švejkova postava říká světu. Další ji považují za naprosto geniální. Pravda bude někde uprostřed.

Kdo se nechce smířit s Haškovým Švejkem, jako by se odmítal vyrovnat sám se sebou. „Dobrý voják“, vhozený do drtivého soukolí první světové války, seznává instinktivně, nebo rozumem , že s absurditou doby nelze zápasit jinak než nasazením tvrdohlavého úsměvu.

Je známo, že u zrodu velkého nápadu stála malinkatá poznámka, kterou spisovatel a novinář Jaroslav Hašek nadrásal na kus papíru jednou takhle po návratu z hospody v roce 1911. „Pitomec u kumpanie,“ zněla ta idea. „Dal se sám vyzkoušet, aby vystupoval jako řádný vojín.“

Je ale také známo, že ve chvíli, kdy Haškův hrdina zlidověl, poznamenal autor: „Nevím, podaří-li se mi vystihnout touto knihou, co jsem chtěl. Již okolnost, že slyšel jsem jednoho člověka nadávat druhému: ,Ty jsi blbej jako Švejk,‘ právě tomu nenasvědčuje.“

Blázen s rolničkami

Jana Wericha, pro kterého se rozhlasová četba kompletního Švejka stala svého času důstojnou alternativou k zapovězenému divadlu a filmu, fascinovaly pasáže, v nichž se u Jaroslava Haška nonsens mění v moudro.

Když pražský občan Josef Švejk opustí psychiatrii, kam ho zavřeli, protože byl „vojenskými lékaři úředně uznán za notorického blba“, vypadne z něj tahle perla: „Taky jsem se v blázinci sešel s několika profesory. Jeden z nich (…) mně vysvětloval, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna mnohem větší než ta vrchní.“

Podobnou filozofickou hříčku bychom klidně mohli najít i u Werichova milovaného Shakespeara. A vůbec: jestli mají velký alžbětinec a český literát Hašek něco společné, pak je to především jejich zjevná víra, že chlápkovi v čapce s rolničkami projdou ty největší blázniviny. Včetně pravdy.

Mimochodem, haškologové by vám řekli, že existuje domněnka, podle níž by tím potrhlým profesorem mohl být Albert Einstein. Při svém pobytu v Praze v letech 1911 až 1912 přednášel tvůrce obecné teorie relativity na půdě univerzity na Albertově. Údajně chodil i do nedalekého hostince U Kalicha v ulici Na Bojišti, kde měl v té době vysedávat i Hašek.

U Kalicha ostatně také pracoval jako číšník Josef Palivec v románu majitel hospody, jenž slovy nehledanými pohaněl obraz císaře pána. V reálu měl Palivec za kamaráda nějakého Františka Strašlipku, cihláře z Hostivic, jenž bývá označován za jednu ze Švejkových předloh.

Pan Karel a Baloun 

Všechno to zdánlivě sedí, až na to, že Albert Einstein do takového pajzlu (a nevěstince v jednom) zcela jistě ani nepáchl. A nebylo tu vidět ani Haška, který jak je prokázáno svou stěžejní práci sepisoval po kouscích výše na Vinohradech, například v oblíbené hospodě Kravín.

 

Skutečností zůstává, že si Hašek pro svůj román vypůjčil příběhy, charakteristiku i jména žijících lidí. Co z toho odposlouchal a s kým opravdu vypil škopíček či dva, nehraje pro čtenáře až tak velkou roli.

Mnohem důležitější je živost, s jakou se Haškovy figury a figurky míhají na stránkách jeho románu. Do knihy vstoupily z reality a v Haškově díle nezůstaly. Rozutekly se do všech koutů, o čemž svědčí jejich stopa i u tak časově vzdálených spisovatelů, jako je třeba Bohumil Hrabal. Nevěříte? Porovnejte Hrabalův popis žravého pana Karla v knize Slavnosti sněženek a monolog ze Švejka, který pronáší pucflek Baloun. Hrabal se evidentně Haškem inspiroval. A nejlepší je, že si to nejspíš vůbec neuvědomoval.

Rozvraceč morálky

V časech bojů o národ, zvláště po vzniku Československé republiky, se ustálil hanlivý pojem „švejkování“. Symbol určité malosti, lenosti, alibismu, chuti na vše vyzrát. A také nevhodného relativizování.

V roce 1928 se do sebe kvůli Švejkovi pustili Viktor Dyk a T. G. Masaryk. Zatímco Dyk v něm viděl rozvraceče nejen rakouské, ale naší křehké morálky, prezident prohlásil: „Švejk pro posouzení a odsouzení Rakouska vykonal mnohem více, než pan senátor a spisovatel Dyk pochopil.“

Pravdu měli oba. Číst Švejka, to není jen tak. Je to nebezpečné pro každého, kdo si není světem kolem sebe jist. A zcela jist si nemůže být nikdo, kdo nemá v hlavě prázdno. Pitomec u kumpanie, řeknete si. Ale Švejk vás nahlodá.