Populární dvaašedesátiletý spisovatel, jehož proslavila série detektivek s vyšetřovatelem Harrym Holem, je v Česku. Přijel představit svou novou knihu Krysí ostrov, také se ale setká s naším nejlepším lezcem Adamem Ondrou. Dokument o českém olympionikovi, jednom z deseti nejlepších světových lezců na obtížnost (Adam Ondra: Posunout hranice) teď právě běží v kinech.

Staré tělo ve výškách

„Lezení mě dráždilo odjakživa, začal jsem s ním ale až v padesáti,“ svěřil se Nesbø v úterý médiím. „Vím, že to nejde moc dohromady, ale bojím se výšek. Byla to pro mě výzva. Ptal jsem se sám sebe, zda můžu vzít svoje staré tělo a jít do toho. Dal jsem si cíl – celkem těžký stupeň osm s vodorovnými převisy. Absolvoval jsem dlouhý trénink, zatím jsem na 7C. Pokud jde o Adama, nesmírně ho obdivuji. Byl jsem u vás před pár lety a když se mě ptali, koho chci potkat, řekl jsem jeho jméno. To byl ještě kluk. Ale už ve dvanácti se o něm vědělo. Máte jednoho z nejlepších lezců světa. Těším se, až se ve středu potkáme.“

Spisovatel Martin Vopěnka
Spisovatel Martin Vopěnka: Někdo jako Václav Havel nám bolestně chybí

Zážitkem prý je si Adama poslechnout. „Vydává při lezení neuvěřitelné zvuky, téměř zvířecí,“ líčí Nesbø. „Je tím pověstný. Jestli jste ho ještě neslyšeli, rozhodně byste to měli napravit.“

Zhroucená společnost

Autorova povídková novinka Krysí ostrov vypráví o něčem jiném. O pomstě a spravedlnosti, střetu dvou zabijáků, lásce až za hrob i sžírající nenávisti. Pojítkem je nedaleká budoucnost, v níž se sesypala tradiční společnost. „Psal jsem knihu už před delším časem a jako sci-fi, dnes mám pocit, že něco podobného vlastně žijeme. Demokracie i naše životní podmínky jsou nesmírně křehké, ale my to bereme jako samozřejmost. Je otázkou, jestli jsme vůbec schopni se změnit a něco obětovat pro základní priority,“ uvažuje autor, který má na kontě také námět a podíl na scénáři k ceněnému seriálu Okupace.

I ten má v kontextu ruského vpádu na Ukrajinu svůj mrazivý efekt. „Vyrostl jsem v rozporuplné rodině. Mámini blízcí působili v norském odboji, otec byl velký idealista a bojoval po boku Stalina. Takové podhoubí ve vás vyvolává zásadní morální volby. Někde tady se zrodil nápad na jakousi novou okupaci,“ říká o seriálu (2015-2020), v němž Rusko vpadne na norské území a který vyvolal ještě před premiérou v roce 2015 nevoli ruského ministerstva zahraničních věcí.

Drsňák nejsem

Podotýká, že už v dětství měl bujnou fantazii a rodiče mu to často připomínali. Dnes to úročí právě při psaní, mimo jiné brutálních scén svých krimi. „Za drsňáka se nepovažuji, naopak. Přípravné práce na detektivkách mě občas děsí. Ale je pravda, že tuhle část psaní, respektive sbírání materiálu, studium archivů a rozhovory s lidmi, mám nejraději,“ vysvětluje Nesbø, který už řadu let nosí v hlavě, jak dopadne jeho populární hrdina Harry Hole (v prosinci vyjde další kniha Krvavý měsíc). „Napadlo mě to v době, kdy jsem psal román Červenka nese smrt. Poznamenal jsem si to a pro jistotu zamkl do sejfu. Kód trezoru mám v notebooku, sem tam se mi ale stává, že nevím, kde je,“ směje se autor slavného detektiva.

Spisovatel Štěpán Javůrek
Každý si svou laťku svědomí nastavuje sám, říká spisovatel Štěpán Javůrek

K filmovým přepisům svých knih bývá shovívavý. I když se někdy od jeho detektivek odchylují. „Když poslouží talentovanému režisérovi, který udělá dobrý film, proč ne? Film a literatura jsou dvě různá média. Respektuji invenci scenáristů, nemám potřebu hlídat své dílo jako přísný otec,“ soudí. Za ty horší z devíti adaptací považuje Sněhuláka, který se podle něj nepovedl. Drama z toho ale nedělá.

Vánoční písně pro lidi

Relax nachází mimo jiné v hudbě, od roku 1992 hraje se svým bratrem, kytaristou Knutem v rockové kapele Di Derre, pro niž píše některé texty. „Míváme tak patnáct koncertů ročně, na víc není čas. Mou hlavní náplní je psaní. A snažím se, aby se z toho nestala zběsilá pracovní povinnost, pak by mě to netěšilo. Vždycky před Vánoci děláme koncert v Oslu, kdy lidé zpívají s námi, je to moc hezký zvyk. Mimochodem, jsem z celé kapely jednoznačně ten nejhorší muzikant,“ uzavírá s úsměvem.