Malý pražský erotikon je váš druhý román, který vyšel před deseti lety. Proč trvalo tak dlouho, než se stal audioknihou?
Své knižní příběhy píšu pro čtenáře. Četba slov umožňuje lidem představovat si příběh zcela po svém, vnímat jeho situace podle vlastního vnitřního nastavení. Mnohé z mých situací lze považovat zároveň za vtipné i smutné. Je na čtenáři, jak si je vyloží. Proto jsem se velmi dlouho zdráhal uvolnit práva k natáčení audioknih. Herec, který audioknihu předčítá, totiž volí vlastní emocionální interpretaci příběhu a ostatní výklady tím omezuje. Teď se mi ovšem začalo po příběhu Malého pražského erotikonu stýskat a chtěl jsem si ho připomenout. Už jsem zapomněl, jaké situace jsem jeho postavám vymyslel. Chtěl jsem se s hrdiny té knihy znovu setkat. Měl jsem je rád. Ale protože po sobě hrozně nerad knihy čtu, připadalo mi osvěžující nechat se tentokrát příběhem provést někým jiným. A byl to dobrý nápad! Teď věřím, že audioknížka bude zážitkem nejen pro posluchače, kteří ten příběh ještě neznají, ale i pro ty, kteří román třeba už četli před mnoha lety.

Knihu načetl herec David Novotný. Prý jste mu před natáčením volal, abyste mu sdělil svou vizi interpretace díla. Co jste mu řekl?
Že v tom příběhu nejde ani tak o erotiku, jako o lásku. Informoval jsem Davida, že jsem přecitlivělý romantik, a ne prasák. Zasmáli jsme se spolu a on mě ujistil, že na to bude při předčítání myslet.

Už jste něco z audioknihy slyšel? Co na to říkáte?
Slyšel. A jsem nadšený! David má dar pozoruhodně si hrát s významy, dialogy, proměnlivými emocemi i efektními výrazovými detaily. Jeho projev je dokonale civilní, intimní, a přitom radostně kreativní. Věřím, že posluchači budou z jeho četby na větvi.

Vzpomenete si ještě, co vás při psaní Malého pražského erotikonu inspirovalo?
Přiznám se, že nevzpomenu. Moc rád si vymýšlím, vymýšlím toho hodně a nové příběhy vytěsňují z hlavy ty starší.

Román získal ocenění Český bestseller 2014 a dočkal se pěti vydání. Čekal jste takový úspěch, když jste ho psal?
Při psaní jsem neuvažoval o číslech prodejů. Cítil jsem, že mě ten příběh ohromně baví, a neuměl jsem si představit, že by nebavil čtenáře. Doufal jsem, že lidi nadchnu. Toužil jsem po tom. Pamatuju si ale, že jsem se zároveň bál, že zůstanu se svým nadšením osamocený. Vybavuju si ten strach.

close Patriku Hartlovi vychází román Malý pražský erotikon jako audiokniha. Na snímku je spisovatel s hercem Davidem Novotným, který knihu načetl. info Zdroj: se svolením OneHotBook zoom_in Patriku Hartlovi vychází román Malý pražský erotikon jako audiokniha. Na snímku je spisovatel s hercem Davidem Novotným, který knihu načetl.

Od té doby byl každý váš další titul bestsellerem. Svazuje vás při psaní očekávání čtenářů, že vaše další kniha musí být zase hit?
Ano i ne. Uvědomuju si vysoká očekávání, protože mi čtenáři píší na sociálních sítích a těší se na nové příběhy. Ale to je povzbudivé. Dodává to mému snažení smysl. Víc zneklidňující bývají spíš očekávání knihkupců, kteří dopředu objednávají ohromné množství výtisků do svých prodejen, aniž by tušili, jaká bude konkrétní románová novinka. Ale to se snažím nevnímat. Nesu odpovědnost za příběh, ne za reakce knižního trhu. Jsem instinktivní, pudový vypravěč. Při vymýšlení příběhu nemyslím na to, že musím napsat hit. Vyprávím o postavách a situacích, které mě vzrušují a baví. Pracuju tak, aby mě to těšilo. To je moje motivace.

V erotikonu hraje hlavní roli nevěra. Jaký je váš osobní pohled na nevěru? Dokázal byste ji ve vztahu tolerovat?
To je hodně intimní otázka! Ale zkusím odpovědět… Záleží na konkrétní situaci. Kdyby mi byla má žena nevěrná, zcela jistě by mě to zranilo. Ale spíš si myslím, že bych se o ni snažil bojovat, aby mi už nevěrná nebyla. Pokoušel bych se rozkrýt, proč to udělala. Co jí chybělo. Co jsem jí neuměl dát. Mám ji příliš rád, než abych ji odsuzoval. Pokud bych ale zjistil, že se mnou nedokáže žít bez opakovaných nevěr, patrně bych to nevydýchal. To by moc bolelo.

Vy sám se už brzy dostanete do kontaktu s cizí ženou, protože budete tančit v další řadě soutěže StarDance. Jaká byla vaše první reakce, když vám z televize zavolali a nabídli vám účast?
S mou tanečnicí Terezkou jsme si ohromně sedli. Máme podobně staré dcery, jsme podobně snaživí puntičkáři, máme podobný vkus, vyhovujeme si. Postupně se z nás stávají kamarádi. Na každý trénink s ní se moc těším. Když jsem dostal nabídku tančit ve StarDance, nadchlo mě to. Zrovna jsem cítil, že musím nějak narušit svou pracovní rutinu. Chtěl jsem něco zažít. Neťukat pořád do notebooku jako robot. A taky jsem cítil, že mi chřadne tělo. Možnost učit se tančit a v adrenalinových přímých přenosech předvádět výsledky toho snažení lidem mě okamžitě vzrušila. Jsem strašně rád, že něco prožívám. Že jsem dokázal vystoupit ze své ulity a čelím situacím, které jsem dosud nepoznal. Je to pro mě dobrodružství.

Doposud jste tělo k tanci nepoužíval. Už jste započal s přípravami?
Já už třicet let své tělo skoro k ničemu nepoužívám. Jen k přesunům z bodu A do bodu B. Akorát párkrát za rok se protáhnu při lyžování. Jinak krním. S Terezkou už máme za sebou čtrnáct dní tréninků a já si úplně lebedím. Tréninky jsou tak fyzicky náročné, že je zvládám jen s nasazením všech svých sil. A to mě moc baví. Ta makačka. Cítím, jak se ve mně probouzí chlapská ambice tu zátěž zvládnout. Abych se zpevnil. Abych neodpadl jako slaboch. To mě velice příjemně provokuje. Pokud jde o taneční výsledky, ty zatím nejsou takové, abych mohl hodnotit, jak mi to půjde. Na standardní tance si začínám věřit trošičku víc, ale z latiny mám čím dál větší respekt. Obávám se, že i když se budu snažit sebevíc, nakonec budou mé pohyby vypadat srandovně. Ale i to k té výzvě patří. Hrozně dlouho v životě už dělám jen to, co mi jde. Teď jsem vystoupil ze své komfortní zóny a pokusím se čelit hrozbě ostudy. Nevím, jestli se to dá pochopit, ale baví mě to víc než pořád naplňovat očekávání úspěchu, sedět v relativním závětří u notebooku a neriskovat. Já chci tančit! I když se třeba ukáže, že jsem směšný.

Na čem teď aktuálně pracujete, co píšete?
Dokončil jsem svou první knížku pro děti. Mám z ní ohromnou radost. Moje sedmiletá dcera mě dlouho ukecávala, ať pro ni napíšu veselé příběhy na čtení před spaním. Tak jsem to zkusil a moc mě to bavilo. Teď právě ilustrátorka Anna Bergmannová dokončuje vybarvování obrázků a v polovině září knížka vychází. Bude krásná!