Ze čtivé publikace je dobře patrné, že Krylovy nejslavnější písně nespadly z čistého nebe. Ačkoliv bychom si je přáli vidět v kontextu atmosféry po srpnové invazi roku 1969, zrod jeho debutového alba Bratříčku, zavírej vrátka byl složitější. Jednotlivé skladby vznikly na různých místech a v různém čase.

„Kryl uměl pojmenovávat věci dříve než ostatní,“ říká Vojtěch Klimt. „Písní, které napsal ke konkrétním událostem, je ve skutečnosti málo. Ty události se pak s Krylovými texty v pravý čas potkaly. Na Bratříčkovi má okupačních písniček jen několik. Deset jich je starších, vznikaly dva tři roky předtím.“

František Hynek.
Na vydání knih jsem našetřil z invalidního důchodu, říká hluchoslepý spisovatel

Vojtěch KlimtVojtěch KlimtZdroj: Se svolením V. KlimtaKlimt, náš největší specialista na krylovské téma, publikoval přede dvěma lety také obsáhlou knihu Poddat se nemíním: Příběh knihtiskařů Krylových. Z ní se dá vyčíst, odkud se vzala písničkářova rovná páteř a proč byl zvyklý snášet rány osudu. S jeho rodinou se komunistický režim nemazlil – a Karel Kryl se zase nehodlal mazlit s ním. Po návratu z emigrace neodpouštěl nic ani znovunastolené demokracii. Přesto, anebo právě proto, nebyl nikdy zcela pochopen, o čemž svědčí množství různorodých osobností, které si jeho slova berou do úst – od Jaromíra Nohavici přes Xindla X až po Daniela Landu.

Obraz Karla Kryla je v české společnosti dost nepřesný. Pro mnohé byl vizionář, hlasatel pravdy, neúprosný kritik. Jiní říkají, že byl k stáru zapšklý. Mají zato, že mu puklo srdce žalem či vztekem nad porevolučním vývojem. Může vaše práce názor na něj změnit?
Kolem Karla Kryla vznikla řada klišé, polopravd i vyložených lží. To byly vlastně hlavní důvody, proč kniha Akorát že mi zabili tátu vznikla. Předkládám lidem Kryla, jak se postupně vyvíjel a jak byl celý život konzistentní. Po roce 1989 to byl pořád stejný Kryl – kritický, obětavý, chytrý, problémy téhle společnosti viděl jako jeden z prvních. Ale společnost tehdy jeho kritiku slyšet nechtěla, obrátila se proti němu. O to víc se k němu dnes hlásí, pro Kryla-člověka je ale už pozdě.

Čím si vysvětlujete, že ačkoliv patří k nejsložitějším a „nejdospělejším“ českým písničkářům, oslovuje stále tak široké publikum – od teenagerů až po osmdesátníky? Že mu rozumějí, i když mu nerozumějí?
Nazval bych to takto: Kryl je mnohými uctíván a většinou těmi samými nepochopen. Kritizoval občanskou pasivitu, uctívání jedněch politiků a nenávist k druhým, což jde ruku v ruce. Jeho varování přitom nebyla určena přímo lidem v politice, nýbrž občanům. Mnozí ale jeho písničky používají jako zbraň proti svým odpůrcům, proti svým neoblíbeným politikům, místo aby se zamysleli sami nad sebou. Karel Kryl říkal: „Všechny politiky je třeba kontrolovat, bez rozdílu, uctívání kteréhokoliv z nich je hloupost. A nebezpečná.“

Spisovatel a hudebník Jan Burian
Hudebník Jan Burian vydává svůj životopis: Děsí mě, jak moc se u nás zapomíná

Posledním řadovým albem, vydaným za jeho života, byly Monology se silnou titulní písní. Dovedete si představit, jak by vypadala další Krylova deska? Existovaly skladby, které na ni chtěl dát?
Ke konci se Kryl z písničkáře postupně proměnil v politického komentátora. Psal komentáře, poskytoval spousty rozhovorů. Tam je – alespoň podle mého názoru – to nejcennější, co po roce 1989 vytvořil. Jeho slova z té doby jsou pořád tak aktuální, až je to nepříjemné. Zároveň byl ale stále textař a skladatel od pánaboha, takže by jistě psal i písně. Ostatně věděl, že ty mají z jeho práce největší dosah. V posledním období už mu písňová forma přestávala stačit. Těch věcí, které potřeboval lidem sdělit, bylo zkrátka příliš mnoho. A chtěl pokračovat, měl plány na desetiletí dopředu.