Woody Allen: Mimochodem

Anglická verze dlouho očekávané knihy vyšla ve světě už před Vánocemi. Teď ji můžeme číst ve výborném českém překladu Michaela Žantovského. Paměti legendárního – a bohužel i kontroverzního – filmaře a herce Woodyho Allena nesou název Mimochodem (Apropos Of Nothing ). A jak jeho dvorní překladatel podotýká, i přes všechnu svou vtipnost nejsou tak docela veselé.

Eva Lustigová
Eva Lustigová: Můj otec Arnošt by řekl, že nejdůležitější je být slušný

„Allen má špatné mínění sám o sobě i o světě a na rozdíl od ostatních lidí to neskrývá,“ říká Žantovský. „Druhý důvod, proč je to vlastně smutné čtení, je ten, že se velmi věnuje případu údajného zneužití Soon-Yi. Přestože se ten příběh odehrál před pětadvaceti lety, Woody Allen byl vyšetřován, zbaven všech obvinění a nakonec si adoptivní dceru Mii Farrowové vzal za ženu, je poznat, že to dodnes cítí jako velkou křivdu.“

(Argo, 2021, překlad Michael Žantovský)

 

Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera

Souborné vydání komiksových příběhů Rychlých šípů přináší více než dvě stovky kapitol z pera Jaroslava Foglara spisovatele v nezaměnitelném výtvarném provedení jeho prvního stálého kreslíře Jana Fischera.

Fanoušci těchto dobrodružství mají nyní úplně poprvé možnost porovnat všechny varianty jednotlivých dílů, publikovaných mezi lety 1938 a 1948 na zadní straně týdeníku Mladý hlasatel. (Pozdější etapa vydávání Rychlých šípů je spojena se jménem kreslíře a hudebníka Marka Čermáka.) Kniha vychází v unikátní grafické úpravě Martina T. Peciny a s rozsáhlým doslovem Tomáše Prokůpka.

(Albatros Media, 2021)

Daniel Defoe: Deník morového roku

Kdy jindy by mělo znovu vyjít slavné dílo o velké morové nákaze než v době, kdy zeměkouli straší další smrtonosná pandemie? Všechno, co zažíváme dnes, znali už současníci britského osvícenského autora Daniela Defoea: obavy, chaos, konspirační teorie, denodenní neštěstí i hrdinství obyčejných lidí.

 

Knižní tipy Deníku
Knižní tipy Deníku: Paměti růže a husitská revoluce, jak ji neznáme

Zručný rešeršér, který proslul zejména svým románem o trosečníku Robinsonu Crusoeovi, v této knize formou reportáže přibližuje utrpení, ale též zmrtvýchvstání obyvatel Londýna v letech 1665 až 1666. Takzvaný Velký mor zahubil asi 100 000 lidí, tedy asi jednu čtvrtinu londýnské populace. Epidemie dosahovala počtu 7 000 úmrtí za týden. Defoeova práce z roku 1722 se tudíž opět stává nebezpečně aktuální.

(NZB, 2020, překlad František Fröhlich)

Stanislav Doležal: Konstantin – Cesta k moci

Římský císař Konstantin I. Veliký vstoupil do dějin především tím, že v roce 313 n. l. vydal Edikt milánský, jímž ukončil mnohaleté pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům Římské říše. Nová kniha Stanislava Doležala Konstantin: Cesta k moci sleduje císařovu kariéru od dramatických okolností, za kterých se vyšvihl do čela státu, až po masakr jeho příbuzných, k němuž došlo krátce po jeho smrti v roce 337.

Autor věnuje pozornost i Konstantinovu mládí, jeho rodině, jeho roli v tehdejším čtyřvládí (tetrarchii) a mnoha dalším, často kontroverzním otázkám. Vládce, východními křesťany uctívaný jako Svatý Konstantin, je tu líčen jako talentovaný a velmi úspěšný politik a vojevůdce. Ale také jako člověk, jehož osobním obratem ke křesťanství odstartovaly převratné změny v celém římském impériu.

(Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2021)

Přemysl Rut: (ne)Vyskočil aneb Příběh a autor(ství)

Když jeden originál píše o druhém, výsledkem je – jak jinak – originální knížka. Esejista, dramatik a muzikant Přemysl Rut věnoval svou novou publikaci významnému učiteli a hybnému duchu českého absurdního divadla Ivanu Vyskočilovi. Neobvyklý název knihy odkazuje k negativním sebedefinicím, které jsou pro Vyskočilovy povídky a divadelní scénáře charakteristické (Nedivadlo, Nehraje se). Zároveň však napovídá, že se tu o Mistrovi uvažuje v souvislostech s příběhy dalších vypravěčů.

Snímek z natáčení filmového Švejka s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
Sto let s Haškovým Švejkem: Slavná kniha i nadále rozděluje českou společnost

V deseti esejích jsou příběhy z Vyskočilových knih a představení čteny se zřetelem k námětům a fabulím jiných autorů (Kafka, Dürrenmatt, V+W, Mrożek, Smoček, Chesterton, Salinger, Beckett). Součástí Rutova výkladu jsou stručné rekapitulace připomínaných dějů, aby čtenář mohl podobnosti i rozdíly sledovat sám a bez obtížného vyhledávání v často nedostupné literatuře.

(AMU / Brkola, 2020)