Založili pražské nakladatelství Kher a to po devíti letech činnosti sklízí ovoce. Podle jedné ze čtyř žen, které se nejvíce starají o chod neziskového subjektu, v posledních letech kontinuálně roste zájem o jejich produkci. Zatímco u prvních titulů šlo o nižší stovky výtisků, teď už jsou v edičním plánu náklady kolem tisícovky kusů.

Snaha o finanční nezávislost

„Kher se zavedl mezi romskými autory jako důvěryhodná značka. Jsme už ve stádiu, kdy nám spíše sami autoři nabízejí svá díla, na kterých pak pracujeme. Nemusíme je už prosit o to, aby něco vznikalo,“ řekla Radka Patočková, pro kterou je práce pro nakladatelství navzdory velké časové náročnosti z finančního hlediska spíše koníčkem.

Nastávající „boom“ romské literatury podle ní dokládá i stoupající počet literátů, s nimiž nakladatelství spolupracuje. Dnes jich je mezi třemi a čtyřmi desítkami.

„Hodně se o nás začalo mluvit i mezi Neromy po předloňském vydání sbírky povídek romských autorů, která byla částečně financovaná crowdfundingovou kampaní. Nakladatelství má i podporu z veřejných zdrojů. Naší ambicí je do budoucna finanční nezávislost,“ poznamenala Patočková.

Do loňska bylo nakladatelství orientované výhradně na elektronické knihy. Od letoška ale dává prioritu tištěným knihám, na které je podle zkušenosti Patočkové mnohem větší odezva. Zatím šly do prodeje dva tituly a během dvou let jich je v plánu dalších víc než deset.

Převažují ženy

Mezi soudobými romskými autory výrazně převažují ženy. „Je to ve všech případech nezisková činnost i pro ně,“ upozornila Patočková.

Nemožnost věnovat se spisovatelství profesionálně potvrdila i Renata Berkyová, autorka básní a povídek a s Kherem spolupracující historička. „Jsem velmi neplodný autor. Tvořím v intervalech cca jedna básnička za rok,“ řekla Pražskému deníku.

Zatímco starší spisovatelé většinou staví své texty na tradiční romské orální slovesnosti, mladší generace třicátníků a čtyřicátníků se často vydává různými směry.

„Některým autorům začala být tato přihrádka na papír přenesené tradiční slovesnosti těsná. Začali zkoušet nová témata, ne nutně romská. A posouvají se čím dál více k autorskému já, kdy už nemusí být patrná vazba na ústní lidovou slovesnost,“ zdůraznila Patočková, podle níž se mnozí autoři vyjadřují k aktuálnímu dění.