Osobní tip Filipa Lukeše:
close
info
Zdroj: se svolením Malvernu
zoom_in
Radim Kopáč, Petr Stančík, Štěpán Mareš: Kafkova abeceda (Malvern)
Ze všech děl, která vnikla k červnovému stému výročí úmrtí Franze Kafky, mě nejvíc zaujala publikace, kterou na jeho počest vytvořili hned tři autoři – literární kritik a publicista Radim Kopáč a prozaik a básník Petr Stančík dodali slovo, výtvarník Štěpán Mareš komiksově laděné černobílé kresby. Zmínění pánové vzdali originální hold pražskému německy píšícímu židovskému spisovateli. Jejich společná kniha má formát abecedy: co písmeno, to heslo a ilustrace. Texty vycházejí z konkrétních dat, jmen, míst a událostí, spjatých s legendárním autorem, ale jdou po dvou linkách, které byly odjakživa vlastní i Kafkovi: tedy nejenom analýza – ale také komika. Začíná to aeroplány v Brescii a končí v želízském penzionu, kde si Kafka léčil pochroumaný dech, ale taky potkal svou druhou osudovou milou Julii Wohryzkovou.
„Čtenáři se v naší knize dozvědí o Kafkovi spoustu zajímavostí, například co to byl odradek, anebo kde trávil předvečer židovského svátku Jom kipur – a podívají se na něj novýma očima,“ řekl spoluautor Kafkovy abecedy Petr Stančík.
„Naše kniha nemíří na kafkovské fajnšmekry, kteří hledají poslední, dosud nevypátrané drobty ze spisovatelova stolu, ale čtivým, zábavným způsobem otevírá dveře do Kafkova světa. Má čtenáře podnítit, aby pokračovali v objevování Kafky, aby sáhli po Proměně, Procesu či Popisu jednoho zápasu anebo po Ortelu, tedy po textech, které v knize představujeme v konkrétních motivech,“ dodal další z autorů Radim Kopáč.
close
info
Zdroj: se svolením Malvernu
zoom_in
Tvůrci Kafkovy abecedy. Zleva Štěpán Mareš, Radim Kopáč a Petr Stančík.
Autoři si všímají i toho, že Kafka se nikdy nedokázal osamostatnit, vymanit se z rodičovské bubliny. „Odmítal dospělost. To, že odešel od rodičů až v jednatřiceti, bylo v jeho době netypické, tehdy se odcházelo v osmnácti a člověk se okamžitě množil,“ uvedl Kopáč. „Byl to mamánek. Dnes bychom řekli, že využíval mamahotel, v tom byl průkopníkem,“ doplnil Stančík.
Kniha, která ne náhodou vizuálně připomíná Abecedu Vítězslava Nezvala, je ideálním úvodem do Kafkova světa, poslouží jako rozcestník i motivace. A pak samozřejmě připomínka jednoho z největších géniů světové literatury nejen minulého století.
