Nebýt jedné dovolené manželů Němečkových, legendární komiks by možná ani nevznikl. „Postavičky Čtyřlístku jsme vymysleli během hodiny u vína, které jsme si v roce 1967 přivezli z Itálie. Byla to krásná cesta plná inspirace. Ty postavičky byly opravdu takové naše boží vnuknutí,“ vzpomínal spoluautor tohoto fenoménu Jaroslav Němeček v Českém rozhlase.

Nejprve vznikla psí slečna Fifinka, pak prasátko Bobík, zajíc Pinďa a nakonec kocour Myšpulín. Ten se původně měl jmenovat Einstein, definitivní jméno získal poněkud kuriózně. „Měli jsme na zahradě nádherný strom – mišpuli. Ty otevřené mišpule mi připomněly Myšpulínovy vousky,“ uvedl Němeček.

Tuzemské komiksové scéně stále vládne legendární Čtyřlístek:

Komiksový Čtyřlístek je i nadále populární
Bobík válcuje i Supermana. Čtyřlístek je v ČR dál hitem, čelit ale musí Japoncům

Původně chtěli se ženou připravit obrázkový příběh pro syna Vítka, pak ale čtyřiadvacetiletý Němeček nabídl obrázková dobrodružství nakladatelství Orbis. První příběh nazvaný Vynález profesora Myšpulína vyšel 15. května 1969, takže zanedlouho oslaví komiksoví hrdinové z Třeskoprsk 55. narozeniny.

220 tisíc výtisků nestačilo

Kam za Čtyřlístkem?

Časopis Čtyřlístek – dobrodružství Čtyřlístku pokračují a vycházejí stále nové díly. Starší příběhy vyšly v několika knihách.

Filmy – komiks se už dvakrát dočkal filmové podoby (Čtyřlístek ve službách krále, Velké dobrodružství Čtyřlístku).

Večerníček – Po dlouhých letech plánů se legendární čtveřice konečně objevila i ve Večerníčku. První díl animovaného seriálu odvysílala Česká televize letos 14. února.

Muzeum – slavná čtveřice má od roku 2011 v Doksech své vlastní muzeum a naučnou stezku kolem Máchova jezera.

Výstava – při příležitosti Němečkova jubilea probíhá do 6. března na radnici Prahy 12 výstava Čtyřlístkománie.

Náklad prvního vydání, který činil 30 tisíc kusů byl brzy rozebrán, a tak manželé Němečkovi pokračovali dalšími díly. Od toho sedmého začala příběhy Čtyřlístku vymýšlet spisovatelka Ljuba Štíplová (1930–2009) a náklady některých čísel se vyšplhaly až na 220 tisíc výtisků. Ani to ale nestačilo pokrýt poptávku mezi jeho čtenáři. Sehnat populární komiks nebylo snadné a často býval takzvaným podpultovým zbožím. (Mimochodem za úplně první díl Čtyřlístku, v němž se objevil i padouch Zádrhel, dnes sběratelé na internetu zaplatí přes 40 tisíc korun.)

Inspirací pro dobrodružství Myšpulína, Bobíka, Pinďy a Fifinky byly i příběhy Rychlých šípů, které Němeček hltal jako dítě. Výtvarný styl absolventa oboru propagační grafika na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze zase ovlivnil jeho oblíbený kreslíř Josef Lada.

Jestřáb, který zasvětil život mladým, skautingu a knihám a jehož privátní život je zastřen tajemstvím. To je Jaroslav Foglar: 

Jaroslav Foglar, 40. léta, redakce Mladý hlasatel
Jaroslav Foglar: Jako vedoucí nepotřeboval k úspěchu mnoho, využíval atmosféru

Hrdinové Čtyřlístku žijí v domku ve fiktivním městečku Třeskoprsky u rybníku Blaťáku pod hradem Bezzubem. Předlohou k nim byly severočeské Doksy, protože na chalupě právě v tomto městě Němečkovi první díly komiksu vymýšleli. Blaťák symbolizuje Máchovo jezero a Bezzub je ve skutečnosti Bezděz.

Další populární české komiksy

Na Rychlé šípy nedal Jaroslav Foglar dopustit.Na Rychlé šípy nedal Jaroslav Foglar dopustit.Zdroj: Deník/Radek CihlaRychlé šípy
Komiksové příběhy Rychlých šípů od spisovatele Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera začaly vycházet 17. prosince 1938 jednou týdně na zadní straně časopisu Mladý hlasatel. Členy klubu Rychlé šípy byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček, jejich klubovním psem byl Bublina a po něm Kuliferda. Podoba hlavních hrdinů se mírně měnila se stylem výtvarníků, kteří kreslení převzali po předčasně zesnulém Fischerovi. Byli jimi Marko Čermák, Václav Junek a Bohumír Čermák. Příběhy Rychlých šípů považoval Foglar za své největší životní dílo. V době, kdy nemohly vycházet, napsal též komiksy Svorní gambusíni a Kulišáci.

Okénko z komiksu Muriel a andělé.Okénko z komiksu Muriel a anděléZdroj: Deník/Radek CihlaMuriel a andělé
Komiks podle scénáře Miloše Macourka nakreslil v roce 1969 Kája Saudek (oba spolupracovali na filmu Kdo chce zabít Jessii? o tři roky dříve). Komunistický režim ale nedovolil vydání komiksu, a tak byl publikován až v roce 1991 v nakladatelství Comet. Autoři měli původně v úmyslu vytvořit 12 dílů příběhů Muriel, které by nesly souhrnný název Muriel a anděl Ró, ale nakonec vyšlo jen jedno pokračování Muriel a oranžová smrt v roce 2009. V témže letopočtu byla Muriel a andělé prohlášena za nejlepší český komiks všech dob v anketě serveru Komiksárium.

Z výstavy komiksu Zelený Raoul.Z výstavy komiksu Zelený RaoulZdroj: Deník/Radek CihlaZelený Raoul
Zelený Raoul aneb Nekonečný příběh České republiky očima ufona, tak zní plný název komiksu, který vycházel v letech 1995 až 2022 v týdeníku Reflex a zaměřoval se na politickou satiru. Na dění u nás nahlížel očima mimozemšťana Zeleného Raoula, který se nestačil divit, jakých činů a chování jsou schopni čeští politici. Kreslířem komiksu byl Štěpán Mareš, autory scénářů byli zpočátku redaktoři Dan Hrubý, Milan Tesař a Tomáš Baldýnský, sdružení pod zkratkou HRUTEBA. Zajímavostí je, že mimozemšťan dostal své jméno po prvorepublikové filmové hvězdě Raoulu Schránilovi.

Kreslená románová trilogie Alois Nebel.Kreslená románová trilogie Alois NebelZdroj: se svolením LabyrintuAlois Nebel
Postava výpravčího Aloise Nebela se nejprve objevila v trilogii grafických románů Bílý potok (2003), Hlavní nádraží (2004) a Zlaté Hory (2005), jejímiž autory jsou spisovatel a scenárista Jaroslav Rudiš a kreslíř Jaromír Švejdík působící pod pseudonymem Jaromír 99. Pro výtvarný styl komiksu je typická černobílá kresba, ostré kontury a protiklady světla a stínu. V roce 2011 vznikl i film Alois Nebel s Miroslavem Krobotem v hlavní roli. Nejde o klasický hraný snímek. Film využívá animační techniky rotoskopie, při níž se nejprve natočí klasické hrané scény, které jsou následně políčko po políčku obkresleny. Film měl světovou premiéru na festivalu v Benátkách. Nebelovy příhody vycházely i ve formě krátkých komiksových stripů v časopisech Reflex a Respekt.