Podle statistik návštěvníků knihoven stále ubývá, jejich činnost navíc na čas přerušila pandemie covidu. Jak se to snaží knihovny zvrátit?
S tím, že návštěvníků knihoven ubývá, nelze souhlasit. Ubývá počtu výpůjček na osobu za rok, zejména to jde na úkor vědecké a odborné literatury, kterou je možné dnes získat už i jinak než fyzickou výpůjčkou z knihovny. To ale neznamená, že do knihovny chodí méně lidí a nevyužívají jiné služby. V tomhle ohledu to byl před pandemií spíše opačný trend.

Havířovská knihovna zavedla novou službu. Kromě toto, že můžete vrátit knížku do biblioboxu, tak si můžete objednanou knihu vyzvednout v knihoboxu.
Půjčovny deštníků i 3D tisk. Knihovny rozšiřují služby

A nezaniká tak trochu smysl knihoven, když tam lidé chodí za něčím jiným než knihami?
Určitě ne. Pokud se bavíme o veřejných knihovnách, pořád platí, že výpůjčky knih jsou nejvíce využívanou službou. Ale vnímat knihovny jen jako místa, kde se soustředí a půjčují knihy, není vhodné. Knihovny nikdy nebyly jen půjčovnou knih. Jsou to výzkumné instituce, knihovnictví je vysokoškolský obor a v řadě z nich probíhá regulérní vědecký výzkum. Knihovna vždycky byla a zůstává součástí komunitní infrastruktury, je místem, kde se lidé potkávají, a zprostředkovává různé služby, které přispívají ke vzdělávání veřejnosti. Přednášky, kurzy, akademie třetího věku a podobně.

V současné době se hodně mluví o tom, kde ušetřit peníze z veřejných zdrojů. Velká část knihoven jsou příspěvkové organizace měst a obcí, některé jsou financovány ze státního rozpočtu. Ozývají se hlasy, že by se úspor mohlo dosáhnout například zrušením některých poboček nebo knihoven v menších městech. Byl by to podle vás problém?
Takové úvahy se vždycky objevují, když se hledají možnosti kde ušetřit. V případě knihoven s tím ale nelze souhlasit a máme i příklad z praxe, jak to dopadlo, když se na jejich provozech začalo šetřit. Před nedávnou dobou se pro podobný krok rozhodli ve Velké Británii, konkrétně v Anglii. Škrty a snižování nákladů na knihovny velmi rychle vedlo k tomu, že se v podstatě rozpadla celá síť veřejných knihoven. A jaké dopady na vzdělání a vzdělávání obyvatelstva to má, je jasné.

František Kovářík v populární komedii Marečku, podejte mi pero!
Bijte se jak lvové o mříže! Natočte, jak recitujete a pošlete nám video

Knihoven má naše republika skutečně hodně. V roce 2020 jich bylo přes pět tisíc. Není to příliš?
K tomu, že máme velkou síť knihoven, přispěl knihovní zákon z roku 1919. Ten udával, že každá obec musí mít knihovnu. Z toho důvodu máme dodnes nejvíce knihoven na osobu na světě. Nicméně, pokud bychom si spočítali jejich samotné rozměry nebo počty svazků, zjistíme, že zas taková převaha to zase není.