Klub domácích školáků, předškolácké tvoření, křížovkářský a čtenářský klub, filmové večery, univerzita třetího věku. Výčet, který obecně neshrnuje nejnovější trendy v knihovnách, ale seznam doplňkových aktivit, které provozuje jen jedna z nich, ta ve Frenštátě pod Radhoštěm.

„Seznam máme široký. Důvod ale není v tom, že bychom se snažili kompenzovat nějaký úbytek čtenářů a už nevěděli, jak je do knihovny přilákat. Chceme, aby knihovna fungovala jako významná kulturní instituce města, aby měla dobré jméno a lidé ji brali jako součást svého života,“ vysvětlila vedoucí bibliotéky Pavlína Martiňáková.

Jakou knihu by si lidé měli přečíst? Osobnosti Česka představily své tipy

A taková je strategie většiny knihoven. Seznam služeb a aktivit, které pro veřejnost poskytují, je dlouhý. Půjčují deskové hry, dioptrické brýle a deštníky, provozují směnu zahrádkářských semínek, pořádají swapy – ekologické výměny věcí nebo se snaží mezi své čtenáře šířit povědomí o problematice fair trade třeba skrze kávové koutky. Sázejí také na moderní techniku a pořizují 3D tiskárny. Jako třeba v Neratovicích.

„Chtěli jsme naši nabídku rozšířit o něco, co lidi zajímá, což 3D tisk splňuje. Lidé sem chodí s návrhy, které si našli na internetu, a u nás si tisknou různé doplňky do domácnosti nebo chodí na workshopy, které knihovna pořádá. Ještě než si pořídí vlastní tiskárnu, získají povědomí, jak s ní pracovat,“ poznamenala ředitelka neratovické knihovny Helena Pinkerová.

3D tiskárny jsou stále ještě nákladnou záležitostí. Možnost využít trojrozměrného tisku třeba v knihovnách tak může přilákat nové zájemce.Zdroj: Profimedia

Ani tady v nové čtenáře nedoufají. „Nepořizovali jsme tiskárnu s vyhlídkou na vyšší počet čtenářských registrací. Chtěli jsme nabídnout něco, proč k nám zavítají lidé, kteří knihovnu jako součást města ani nevnímají, a dostat se do jejich povědomí. Nebo naopak pro ty, kteří mají zájem o vzdělání obecně a rádi se učí něco nového. V obou případech se to povedlo,“ zdůvodnila.

KVÍZ: Kam čert nemůže, nastrčí babu. Jak dobře znáte domácí literaturu a autory?

Podle ředitele Sdružení knihoven ČR Tomáše Řeháka je široká paleta služeb a aktivit pro bibliotéky přirozená a byla tu vždycky. „V současné době možná trošku nabývá jiných rozměrů, ale knihovny se pořád drží toho samého – vzdělávací činnosti,“ komentoval. Hledat za jejich snahou třeba zájem o zvýšení zisku nepovažuje Řehák za správné. „Doplňková činnost hraje v rozpočtech veřejných knihoven marginální roli,“ podotkl.

Internet v knihovnách běží dál. Ale jinak

První služba, kterou začala masivně v knihovnách využívat i nečtenářská veřejnost, byl na přelomu milénia veřejný internet. A přežitkem stále není. Počet lidí, kteří využívali v České republice internet v posledním necovidovém roce 2019, přesáhl podle statistik 1,7 milionu. 

Brouzdání po internetu ale v knihovnách změnilo svou podobu. „Lidé využívají knihovnu jako zdroj volné wi-fi, přicházejí s vlastními notebooky nebo chytrými telefony. Stalo se běžné, že díky internetu k nám začali lidé chodit pracovat, třeba když jsou na home office,“ popsala vedoucí knihovny ve Frenštátě pod Radhoštěm Pavlína Martiňáková.

Bijte se jak lvové o mříže! Natočte, jak recitujete a pošlete nám video

Jako díru na trhu označila pořádání kurzů základní informatiky pro seniory. „To je velmi navštěvované. Senioři rádi docházejí, naučí se ovládat počítač, ale třeba i chytré telefony. A cítí se přitom komfortně, opadne z nich stud, který mají třeba před rodinami,“ uzavřela Martiňáková.