Saturnovým prstencem se prodírá raketa. Světelným dělem odstřeluje jeden překážející meteorit za druhým. Pilot Pirx s kamennou tváří natáčí vesmírný koráb. Přetížení je enormní. Jeden člen posádky se drží madla přístrojové desky, gravitace je neúprosná. Ruce to nemohou vydržet a praskají. Ale neobjevují se obnažené kosti a krev, jen dráty a kovový skelet humanoidního robota. Toho robota, jehož měl Pirx odhalit.

Zkouška pilota Pirxe byl mým první zhlédnutým sci-fi filmem. Mohlo mi být tak deset let. Psala se 80. léta minulého století a polsko-ruská filmová adaptace jedné z povídek od věhlasného polského spisovatele Stanislawa Lema běžela tehdy na naší malé černobílé televizi.

Literární sklony u sebe v průběhu pandemie objevila velká část lidí a věci psané tzv. do šuplíku se Češi nyní snaží nakladatelům nabídnout.
Po pandemii je každý spisovatel. Nakladatelům chodilo i deset rukopisů denně

„Na nic nesahejte! Na nic nesahejte!“ volá z můstku Zdeněk Štěpánek jako kapitán lodi Ikarie XB 1 ve stejnojmenném filmu na dva své kosmonauty, kteří právě prohledávají vesmírný koráb plný lidských mrtvol a atomových hlavic. „Kubeši, utíkej!“ vykřikne Štěpánkův zástupce Radovan Lukavský na Rudolfa Deyla ml. Ten se snaží uprchnout, ale jaderný výbuch je rychlejší než jeho svítící magnetické boty. Napínavou scénu dokresluje nervní hudba geniálního skladatele Zdeňka Lišky.

Scénář Jindřich Polák s Pavlem Juráčkem k tomuto ikonickému filmu napsali volně na motivy Lemovy povídky K Mrakům Magellanovým. Český film z raných 60. let získal řadu cen a v průběhu let i kultovní status. Vždyť byl natočen před Star Trekem i Kubrickovou Vesmírnou odyseou 2001.

Závan svobody

Romány, povídky a eseje Stanislawa Lema byly pro čtenáře z východního, komunistického bloku v minulém století závanem nespoutané svobody imaginace. A pro řadu dalších umělců inspirací. Lem, nejpřekládanější polský spisovatel, byl nejen dobře prodejným artiklem, ale rovněž uznávaným autorem, který zásadním způsobem formoval žánr globální vědecko-fantastické literatury. Zajímavé je, že jen s těžkým srdcem snášel označení „úspěšný sci-fi spisovatel“.

Odkaz Josefa Švoreckého a nakladatelství´68 Publishers
KVÍZ: Fenomén ´68 Publishers aneb Padesátka slavného nakladatelství

Narodil se v roce 1921 ve Lvově, tehdy ještě polském, do židovské rodiny. Za války se skrýval, byl členem odboje, po válce pak dostudoval medicínu, ale už v Krakově. Lvov zůstal Sovětskému svazu a rodina zvolila radši odchod do západní části Polska. Psát začal v roce 1946, kdy mu vyšly první povídky a především novela Marťan.

Původně neplánoval stát se výhradně autorem sci-fi. Ovšem jeho texty z fantaskních světů vycházely v nakladatelstvích mnohem snadněji než jeho romány ze socialistické současnosti. Zlomem se stali jeho Astronauti, vzali je na první pokus. Lem zjistil, že tuto mezeru na knižním trhu pro něj bude přeci jen snadnější zaplnit.

V 60. a 70. letech vycházela jeho vrcholná díla, především světoznámý a třikrát zfilmovaný Solaris. Ze stránek jeho románů již zmizel povinný socreálný patos. Byla to čistá technologická sci-fi s filozofickými odkazy. Prostě Lem v nejlepší formě.

Po nástupu polovojenské Jaruzelského diktatury po událostech v Gdaňsku na začátku 80. let odešel s manželkou a synem Tomaszem do vídeňského exilu. Do Polska se ale chtěl vždy vrátit. Zpět do Krakova se dostal v pro polské novodobé dějiny zlomovém roce 1988. Ve starém královském městě už zůstal. Zemřel v roce 2006. Pohřben je na zdejším hřbitově sv. Salvatora.

Václav Šlajch na archivním snímku
Kreslíř Václav Šlajch: Dobrodružství a snílkovství jsou věčné

Letošní rok jeho stých narozenin byl vyhlášen v Polsku Rokem Stanislava Lema. V reedici vychází jeho kompletní dílo. Po celém Polsku je pořádána řada akcí: výstav, konferencí, festivalů. Jednou z hlavních postav je Lem i na právě konaném Varšavském knižním veletrhu.

Proč jen jednou? Protože tou druhou hlavní postavou je čestný host akce, a tím je česká literatura. Neoficiální metropolí vrcholících oslav je ale starobylé město Krakov, kde o tomto víkendu Lemovy oslavy vrcholí a kde se plánuje i otevření nového kulturního prostoru Planeta Lem, což má být literární a jazykové centrum. Bohužel kvůli jistým nespecifikovaným problémům byl start odložen až na rok 2023.

Vzpomínka ve vesmíru

Ale slavného futurologa si nepřipomíná pouze náš severní soused. Například americké vydavatelství MIT Press vydá osm jeho románů v nových překladech. Lema si připomenou během ceremoniálu i astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na instagramovém účtu FoodLemology, který založil Polský institut v Tel Avivu, si můžete prohlédnout jídla popsaná v Lemových knihách, třeba Satellite champagne, kaktusový džus nebo řasový hamburger.

Karel Gott - Má cesta za štěstím
Toužebně očekáváná kniha. Karel Gott šel za štěstím a našel úspěch

„Jsme na něj hrdí,“ řekl Marcin Baniak, mluvčí Lemova letitého vydavatele Wydawnictwo Literackie, pro americký deník The New York Times, který k Lemovu výročí vydal jeho rozsáhlý profil. Wydawnictvo podepsalo s autorem smlouvu již v roce 1955 a spolupracovalo s ním až do jeho smrti. „Důkazem jeho popularity jsou neustále dotisky. Lidé jeho knihy pořád chtějí číst a kupují je,“ pokračoval Baniak. „Právě teď je populární číst Lema jako proroka,“ doplnil.

Mottem oslav je lemovské zvolání: „Viděl jsem budoucnost.“ A není to jen autorova pýcha. Lem totiž skutečně předpověděl řadu kulturních a technologických změn. V jeho románu Návrat z hvězd popsal čtenáře elektronických knih. V knize Summa Technologiae předpokládal existenci virtuální reality, kterou nazýval fantomatika. Psal o internetových vyhledávačích, nanotechnologiích a singularitě v dobách, kdy se o nich fyzikům a inženýrům ještě ani nezdálo.

Je třeba rovněž zmínit, že se Lemovi nelíbila ani jedna filmová adaptace jeho nejznámějšího románu Solaris, včetně cenami ověnčená Tarkovského verze, ani komerčně úspěšné Soderberghovo zfilmování. V roce 1980 pak byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, kterou ale nakonec získal jeho krajan Czeslaw Milosz.

Spisovatel Ernest Hemingway a jeho syn Gregory
Legendární Hemingway: Šéf FBI si na spisovatele vedl složku

A na dokreslení jeho postavy už jen historka. Není jisté, že se narodil 12. září. V jednom dopise totiž napsal, že se narodil 13., ale do rodného listu bylo zapsáno o den dřívější datum, aby se v životě prý vyhnul smůle.

I přes všechny peripetie, které 20. století lidem přineslo, byl možná právě proto Lemův život prostě fantastický.

Stanislaw Lem (12. 9. 1921 Lvov – 27. 3. 2006 Krakov)

Polský spisovatel (na snímku z 60. let) , filozof, lékař, futurolog a satirik, světoznámý autor sci-fi. Jeho knihy byly přeloženy do čtyřiceti jazyků a prodalo se jich přes 27 milionů výtisků. Jeho dílo ovlivnilo nejen polskou, ale i světovou vědecko-fantastickou literaturu. Na snímku vlevo dole je jeho busta ve městě Kielce a vpravo dole pak jeho hrob v Krakově.

Dílo (výběr)

Novely a romány
Marťan (1946)
Astronauti (1951)
K Mrakům Magellanovým (1955)
Planeta Eden (1959)
Vyšetřování (1959)
Deník nalezený ve vaně (1961)
Návrat z hvězd (1961)
Solaris (1961)
Nepřemožitelný (1964)
Pánův hlas (1968)
Rýma (1976)
Mír na Zemi (1987)
Fiasko (1987)

Sbírky povídek
Sezam (1954)
Hvězdné deníky (1957)
Invaze z Aldebaranu (1959)
Vzpomínky Ijona Tichého (1961)
Bajky robotů (1964)
Kyberiáda (1965)
Lov (1965)
Zachraňme vesmír (1966)
Příběhy pilota Pirxe (1968)
Futurologický kongres (1977)

Filmy (výběr)
Ikarie XB 1 (1963) – režisér Jindřich Polák, klasika českého sci-fi. Scénář byl konzultován přímo s Lemem.
Solaris (1968, 1972, 2002). Nejznámější Lemův román byl zfilmován dokonce třikrát. Ani jedna adaptace se autorovi nelíbila.

Další adaptace:
Mlčící hvězda (1960)
Zkouška pilota Pirxe (1978)
Victims of the Brain (1988)

Zdroj: Wikipedia