Od zvláštní zpravodajky Deníku

Po vítězstvích v Atlantě 1996 a v Sydney 2000 tentokrát skončila čtvrtá. „Měla jsem sen, že bych tu strašně ráda v té úžasné olympijské kulise startovala ve finále. Ten se mi splnil," líčila později. „Pak tam samozřejmě byla ta tajná část toho snu, že by medaile mohla vyjít."

Vyšla vám „jen" ta bramborová. Jste zklamaná?

Drobínek zklamání tam je. Přiznávám, že v koutku duše sen o medaili byl - vzhledem k tomu, jak příprava probíhala, byla jsem zdravá, hodně jsem toho tady najezdila a dala tomu všechno. Zároveň jsem si ale uvědomovala, že počet kvalitních soupeřek je strašně vysoký. Medaile mohla padnout, kdybych předvedla svůj nadstandard nebo soupeřky hodně kazily. Já předvedla svůj standard a tři soupeřky jely líp.

Byla finálová jízda vaše nejlepší tady na kanále Lee Valley?

Asi ano, i když kvalifikační kola byla pohodovější.

Finále jste jela se startovním číslem 4, byla jste čtvrtá, je vám 44 let…

Asi je mi čtyřka souzená. Nebudu se zlobit, když ta souvislost padne. Ale kdybyste mi před závodem řekli, že to takhle dopadne, tak bych to označila za lepší variantu průběhu závodu.

Vychutnávala jste tento závod jinak než na ostatní olympijských hrách?

Když jsem součástí závodu, vychutnávání nefunguje. S člověkem cloumají emoce. Vychutnávala jsem si závody kluků, to byla pohádka. Jezdili výborně, fandila jsem. Oba naši kluci podali vynikající výkon a klobouk dolu před Tonym Estanguetem, v tu chvíli se stal mým velkým vzorem, protože patří ke starší generaci.

Je ale o deset let mladší.

I tak byl chudák terčem průpovídek, že není nejlepší, kdo by mohl jet. On na to dokázal zareagovat vítězstvím. Smekám klobouk.

Vy jste si žádné průpovídky nevyslechla?

Občas se někdo zmínil a asi těch lidí nebylo málo, co si budeme povídat. Doufám, že jsem 4. místem dala odpověď na námitky, že jsem tady neměla co dělat. Jasně, mohla jsem přivézt medaili, ale je to jen sport.

Jak jste prožívala dojezd vašich soupeřek?

Na stupně vítězů jsem už nevěřila. Byly tam holky, co jezdí hodně kvalitně, čekala jsem, že to dopadne hůř. Když se kouknu před sebe, jsou tam vynikající závodnice a spousta vynikajících je i za mnou.

Dala byste si vašich šest olympiád znovu? Návrat zpátky do Barcelony?

Co bylo to bylo. Každá olympiáda byla jiná. Některé úžasné, jiné jsem si zvorala sama. Všechno do mé kariéry patří, má to tam své místo. Jsem za všechny ráda a budu i za tuhle.

A co sedmé hry v Riu de Janeiru?

Že bych šla do rekordů? Asi ne.

Mistrovství světa v Praze 2013 vás láká?

Teď mě neláká vůbec nic. Jen bych si ráda užila další souboje českých sportovců, pak budu řešit, co mě láká. Fyzicky a psychicky jsem vyřízená.

ČTĚTE TAKÉ: Veteránce Hilgertové na šesté olympiádě těsně unikla medaile, byla čtvrtá