Postupová matematika je neúprosná. Pokud chtějí mít svěřenci trenéra Ronena Ginzburga po sobotě splněno, musejí favorita favoritů porazit. V takovém případě už jim nikdo (senzační) účast ve čtvrtfinále nevezme.

V opačném případě musejí po vítězství nad Íránem a výrazné prohře s Francií svou ztrátu stlačit co nejníže a zároveň doufat v pomoc osudu a soupeřů.

„Na zápas se těšíme. Pořád spekulujeme, abychom hráli o postup mezi nejlepších osm. Tím, že hrajeme v první skupině, to můžeme těžko spočítat. Prohra o co nejméně bodů by nás ale mohla ponechat ve hře o postup,“ přemítá asistent trenéra Petr Czudek.

Soustředit se na hru

České zraky by v tom případě směřovaly nejspíš k nedělnímu mači domácího Japonska s Argentinou. Připomeňme, že do čtvrtfinále jdou nejen dva nejlepší celky z každé skupiny, ale i dva nejlepší týmy na třetích místech.

„Doufám, že na to nebudeme myslet a budeme hrát svoji hru,“ říká pivot Jan Veselý s tím, že přehnané uvažování nad různými postupovými možnostmi může být spíš kontraproduktivní.

„Řešilo se to s Íránem a pak jsme pustili poločasové vedení o dvacet bodů, což byla škoda,“ připomněl zbytečné drama v závěru úvodního duelu.

Našlapaný soupeř

Teď už ale k sobotnímu soupeři. O síle Američanů (přes jejich překvapivou prohru s Francií) není třeba dlouze diskutovat. I když se soupeři zámořskému gigantovi pomalu přibližují, parta kolem Kevina Duranta se postupně sehrává a dostává se do válečnického modu.

„Nebudeme to mít lehké, ale nemáme co ztratit,“ myslí si Veselý, podle něhož je v případě souhry maximálního výkonu a kapky štěstí možné uhrát s USA dobrý výsledek. „Ale je to těžké, oni jsou fakt našlapaný tým,“ uvědomuje si český čahoun.

Čtvrtfinále je pochopitelně mocným lákadlem. „Zní to samozřejmě neskutečně. Je tam cítit tlak. Škoda že proti nám stojí asi největší favorit turnaje,“ dodává Veselý.