Závodník Dukly Praha si vynahradil nesmírné zklamání ze závodu v singlu na 1000 metrů, v němž skončil pátý. Teď má již čtvrtou olympijskou medaili: v Londýně 2012 získal bronz na čtyřkajaku, který obhájil o čtyři roky později v Riu de Janeiro, v Brazílii si dojel i pro stříbro na singlkajaku. 

„Čtvrtá medaile, to je pěkný, ne? Chtěl jsem jich mít pět, bohužel to neklaplo v singlu. O to víc mě těší, že to dopadlo s Radkem. Že jsme si sedli v lodi, dneska to bylo asi nejlíp, co se nám kdy jelo. Závod mi opravdu zlepšil náladu, spravil chuť,“ radoval se takřka dvoumetrový obr.

Má štěstí, že může jezdit s Pepou

Šlouf se vyhoupl na stupně vítězů při premiérovém olympijském startu. „Říkal jsem si, že medaile skončí dřív nebo později v šuplíku, ale celé ty tři minuty deset jsem vnímal, co se děje, jak nám to jede, ta synchronizace musela být perfektní,“ vykládal za cílem.

„Hrozně jsem si závod užil, snažil jsem se nekoukat doleva na startovní pole, i když jednou dvakrát jsem tam hodil oko, jak se závod vyvíjí. Ale průběh závodu ve mně zůstane navždy,“ radoval se, jak jim medailová jízda sedla.

Že by se Dostálovi mohlo druhé vystoupení vydařit, signalizovala už středeční rozjížďka, z níž postoupili z druhé příčky. Bylo to jen den poté, co byl na okraji fyzických i psychických sil.

„Měl jsem toho fakt plné kecky,“ utrousil v úterý po finále singlu osmadvacetiletý Dostál. Ve středu šel brzo kutě a ráno se probudil svěží. Museli však během jednoho dne zvládnout semifinále a finále.

V posádce K2 s o dva roky mladším parťákem šlo ale všechno líp. Na stupních vítězů si vzájemně pověsily bronzové placky. „Mám hrozné štěstí, že mohu jezdit s takovým závodníkem, jako je Pepa. Za tři roky jsme se poznali a sedli si i mimo kajak. Jsme kamarádi,“ líčil Šlouf.

Povedla se hezká tečka

„Já se na deblkajak těšil. Vždycky mě baví. Je dobré, že jsme na to dva. Bylo fajn, že jsme pošetřili síly v semifinále. V závodě o medaile nám pomohlo, že jsme byli na kraji a nemuseli se rvát s ostatními ve středu,“ pochvaloval si Dostál.

Ohledně semifinále s ním Šlouf úplně nesouhlasil. „To je vždycky nejhorší závod. Musí se zvládnout, aby se mohlo bojovat o medaile. Měl jsem docela nervy. Ve finále jsem už byl klidnější. Pepa mi říkal, že naši dlouhou spolupráci můžeme zakončit hezkou tečkou, a to se povedlo,“ dodal.