Kdo sleduje plavecké soutěže, musel hon Mckeonové za medailemi zaznamenat. Jedna, dva, tři… Sedm! Ano, opravdu je to tak. Australská plavkyně se v Tokiu radovala ze sedmi medailí. Sedmkrát byla na stupních vítězů. "A je v sedmém nebi," napsala agentura AP.

Do kufru, který zřejmě nepošle do nákladového prostoru, uložila čtyři zlata a tři bronzy. Po posledním úspěchu byla naměkko. "Jsem na sebe pyšná. Tak tvrdě jsem dřela," líčila po nedělním triumfu. "Ale myslím, že asi až časem úplně docením, co se právě stalo," dodala.

Časem? Spíš hned po návratu domů.

Mckeonová způsobila ve své vlasti poprask. Důvod je nasnadě. Pokud se počítá celkový počet olympijských medailí (čtyři má už z Ria), je z ní nejlepší australská sportovkyně všech dob. Někdejší slavný plavec Ian Thorpe posbíral jen devět cenných kovů.

"Já statistiky nikdy nesledovala, ale když to od vás novinářů teď slyším, tak musím říct, že je to opravdu čest," poznamenala specialistka na kraulařské distance, která však umí i jiné styly: vždyť v uplynulých dnech slavila i díky motýlku a štafetové polohovce. 

Myšlenky na konec

Největší paráda se jí povedla v semifinále kraulařské padesátky. Vyhrála. Za sedm minut byla zpátky na štafetu, v níž jako finišmanka pomohla k bronzu! "Byla to taková horská dráha," usmála se.

Ale podobné kousky má odmala v krvi.

Sedmadvacetiletá rodačka z přístavního města Wollongong se u vody narodila. Její táta je úspěšný plavecký trenér. A v Riu závodila po boku staršího bratra Davida.

"Chtěli jsme jet spolu už do Londýna, ale tehdy to nevyšlo. Byla jsem z toho otrávená. Dokonce jsem zvažovala, že skončím," zavzpomínala ještě před Tokiem. 

Dobře, že vydržela. Svůj podíl na tom má i kouč Michael Bohl. Před olympiádou s ní nepracoval jen na fyzické kondici, ale důležitou roli sehrály i podmínky v olympijském bazénu. "Říkal jsem, že uspěje ten, kdo se srovná s atmosférou závodů bez diváků," prohlásil.