I tak neškodná a roztomilá věc jako dětská panenka může mít hrozivý potenciál. Kontrastu buclatých tvářiček, které se propůjčí absolutnímu zlu, s oblibou využívají filmaři. Asi nejslavnější je panenka Chucky, kterou ve filmu Dětská hra (1988) dostane malý chlapec k narozeninám. Nikdo netuší, že se do ní během voodoo rituálu vtělila duše umírajícího psychopatického vraha. Byla to natolik nosná myšlenka, že vydala na pět dalších filmů a šestý je v plánu.

Může se ale něco podobného stát i ve skutečnosti? Mohou dětské hračky místo radosti vzbuzovat hrůzu? Po návštěvě mexického „ostrova panenek" už nebudete tvrdit, že je to nesmysl.

Strašidelný unikát

Oblast zvaná Chinampas je fascinující sama o sobě. V mokřadech kolem jezera Xochimilco je soustava velmi starých plovoucích ostrovů, které dávno před příchodem španělských dobyvatelů postavili místní obyvatelé ve snaze zajistit si dostatek úrodné půdy. Od roku 1987 je tento unikátní kout světa na seznamu UNESCO, ale jednomu ostrovu se turisté obvykle obloukem vyhýbají. Říká se mu Isla de las Munecas nebo „ostrov panenek".

Už někdy v polovině minulého století se na něm usadil poustevník a podivín Julian Santana Barrera. Lidí se stranil, pro zásoby vyrážel jen v nejnutnějších případech. Jednoho dne našel u ostrova tělo utonulé holčičky. Snažil se ji oživit, ale marně. Netrvalo dlouho a začal ho pronásledovat její duch. Alespoň to Barrera tvrdil místním. Krátce poté objevil v močálu i panenku. Patrně patřila mrtvé dívence. Poustevník hračku pověsil na strom u své chýše v domnění, že ho od řádění ducha odradí. Zda to pomohlo, není jasné, každopádně muž našel v podivné výzdobě zvrácenou zálibu. Desítky let sháněl další panenky a věšel je po celém ostrově.

Poustevníkova záhada

Málokdo by věřil, co s hezoučkými obličejíky figurek udělají roky na slunci a dešti. Nyní jsou oloupané, zdeformované, vybledlé, špinavé a žije v nich všelijaká havěť. Zkrátka kulisa z hororu jako vyšitá.

Barrera zemřel v roce 2001. Tělo našel jeho synovec už ve značném stadiu rozkladu. I proto se příčinu smrti nepodařilo nikdy objasnit. Lidé si začali šuškat, že poustevníka přece jen dostihla pomsta ducha, který stále bloudí po ostrově a hledá spočinutí. To ostatně potvrzují i odvážlivci, kteří se na prokletý ostrov vydávají. Prý slýchají zvláštní zvuky, které nejvíce připomínají dětský pláč. (tom)