Jestli vás zajímá UFO tématika, přečtěte si také tohle:

Mimozemský život? Mezinárodní vesmírná sonda pořidila velmi podivné záběry, nad kterými se expertům tají dech!

O tomto fascinujícím místě na západě Afriky neměl dlouho nikdo ani ponětí. Přišlo se na něj až s rozvojem satelitů, protože vynikne jedině při pohledu z vesmíru. V průměru má totiž útvar přezdívaný Richat téměř 50 kilometrů a vypadá jako zkamenělé soustředné kruhy na vodě.

Při pohledu z ještě větší výšky je vidět i fascinující okolní krajina, která nad útvarem vytváří jakési víčko. Není divu, že se místu říká také „oko Sahary". Mohlo vše vzniknout pouze přírodní cestou?

Meteorit? Kdepak!

K místu nevedou silnice, cestu k němu dlouhá staletí znali jen místní obyvatelé, ale protože tam pro ně nebylo nic zajímavého, nijak ho nevyhledávali. I po objevení na satelitních snímcích trvalo poměrně dlouho, než se na místo vydaly první expedice.

Do té doby se zuřivě spekulovalo o původu místa. První možnou příčinou, která napadla i mnohé laiky, byl dopad meteoritu. Richat skutečně připomíná kráter, ale první geologické průzkumy na místě tuto hypotézu vyvrátily. Badatelé nenašli žádné horniny, které by se přeměnily v okamžiku dopadu vesmírného tělesa. Rovněž struktura „oka" s rovným středem neodpovídá kráterům způsobeným srážkou s vesmírným tělesem. Geologové také zjistili, že usazeniny ve středu Richatu jsou staré asi 2,5 miliardy let, zatímco na okrajích mnohem mladší, odhadem 500 milionů let.

Celá oblast je silně zvětralá a horniny snadno podléhají zkáze. To vedlo ke vzniku další hypotézy, podle níž místo vzniklo díky sopečné činnosti a následné silné erozi. Znělo to logicky, ale potíž je v tom, že na Zemi jsou spousty magmatických oblastí, ale nikde se nevytvořil tak obrovský a hlavně pravidelný útvar. Není divu, že se najde mnoho lidí, kteří ho považují za pozůstatky mimozemské základny nebo ztracené Atlantidy. V této souvislosti je zejména připomínána legenda, podle níž měl bájný kus země také půdorys soustředných kruhů.

Stařík v akci

Mezi prvními dorazil k Richatu také nestor pouštních dobrodruhů a badatelů, Francouz Théodore Monod, pro něhož se sever Afriky stal druhým domovem. Objevil, že „oko Sahary" je také rájem pro archeology a paleontology. Díky silné erozi z kamenů doslova vypadává nejen velké množství kostí zvířat, která zde žila zhruba před 100 až 500 tisíci lety, ale také pozůstatky kamenných nástrojů našich předků. Monod se k Richatu vydal několikrát, naposledy v roce 1998, kdy mu bylo 96 let. Zemřel o další dva roky později. Ani on ale tajemství jeho vzniku nedokázal odhalit.