Okolí si prý ťukalo na čelo. když oznámila, že hodlá natáčet videa na YouTube. Její kanál, ve kterém odhaluje zákulisí modelingu, se ale ujal velmi dobře a dnes už jej sleduje téměř osmdesát tisíc lidí. Podporu našla ve svém příteli Timovi, který jí s kariérou „virtuální influencerky“ pomáhá! „‚Neměla by sis vyfotit outfitovou fotku?‘ To byla jeho nejčastější věta na naší společné dovolené,“ směje se Jitka.
Proč jsi se rozhodla zrovna točit videa na YouTube? Jaká byla tvoje představa?
Člověk dojde do nějakého bodu v životě, kdy si řekne: Tohle už mi nedělá radost. A to se mi stalo loni, když se začaly blížit mé pětadvacáté narozeniny. Trvalo mi skoro půl roku, než jsem sebrala odvahu a mé agentuře pro německý a rakouský trh oznámila, že potřebuji pauzu. Díky modelingu jsem získala cenné kontakty a dobré klienty a byla finančně nezávislá. Ale pracovala jsem skoro denně dva roky, přelítávala a přejížděla z hotelů po Evropě a v podstatě neměla žádný osobní život, neměla jsem ani čas hotel opustit a jít se projít. Včetně sezení v letadle jsem pracovala třeba šestnáct hodin denně. A i když mě to většinu času bavilo, cítila jsem po pár letech, že si potřebuji odpočinout. A že bych chtěla být třeba tři dny v kuse doma, na jednom místě. To se mi dva roky nestalo.
Jaké byly reakce tvého okolí, když jsi oznámila, že chceš být youtuberkou?
Velmi skeptické. „Vždyť to nikdo nebude sledovat.“ „Na Youtube jsou jen děti.“ „O čem bys jako chtěla točit?“ Snad jen dva z mých přátel toto rozhodnutí podporovali. Díky Kubo a Janku! A vyplatilo se zbytek neposlouchat a věřit vlastní intuici.
Kdo ti s přípravou videí pomáhá?
Na prvních videích jsem spolupracovala s Lukášem Kladníčkem, ten mě naučil, jak pracovat v editujícím programu, dal mi spoustu rad a je mi velkou oporou. Nyní se ve stříhání střídám s Daemonem (Josef Schejbal), který je takový můj strážný anděl.
Stále se považuješ za aktivní modelku? Nebo jsi modelka/youtuberka?
Modelka jsem spíš hodně výjimečně. Hrdě si užívám svoji novou roli youtuberky a influencerky, ve které chci zůstat. A těším se na to, až společně s dalšími youtubery přesvědčíme i další diváky v Česku, že naše tvorba rozhodně není jen pro děti. V zahraničí už YouTube sledují všichni. Vždyť Will Smith je youtuber, věděli jste to? A je geniální!
Už máš nějakou základnu fanoušků? Znáš některé z nich? Píšete si? Odpovídáš jim?
Samozřejmě. Ale není v mých silách odpovědět všem. Ale devadesát devět procent zpráv čtu a obsah vnímám. Před pár dny mě požádala fanynka, abych pro její sestru natočila blahopřání. Poslala mi pak její reakci, kde plakala štěstím. Takže jsem plakala taky. Občas mi přijde neuvěřitelné, že mě sledují dívky a ženy, které mě berou jako svůj vzor. Děkuju jim za to.
A co negativní komentáře? Jak se s nimi vyrovnáváš?
Negativní komentář mám třeba jeden ze sta. Možná i méně. Některé mě zamrzí a z některých se snažím poučit. Obecně mám ráda kritiku, pokud je oprávněná, protože mě posune dál, i když zprvu bolí.
Znáš se také s jinými youtubery? Jací jsou? Berou tě? Nebo na tebe nahlížejí jako na „tu modelku“?
Youtuberská scéna je pro mě jedno velké milé překvapení. Měla jsem možnost i s několika z nich spolupracovat a jsme často v kontaktu. Od posílání fotek přes oslavy narozenin, plánování společných dovolených… Miluju tuhle přátelskou komunitu.
Začala jsi také psát články pro náš časopis. Jak ti to jde? Na co se můžeme těšit příště nebo do budoucna? Baví tě to?
Jak mi to jde? To řekněte vy! Čtou je čtenáři? Baví je to? Protože mě ano. Vždycky se těším na další. A na co se můžete těšit? Jsem spontánní, vymýšlím témata, až když mi od vás přijde e-mail: „Jitko, napíšete nám článek?“
Co na natáčení videí říká tvůj přítel? Nevadí mu třeba, že některé chvilky si nevychutnáváš na sto procent, ale zaznamenáváš je na video?
On mě plně podporuje, což oceňuji. Ví, že je to má práce a naopak mě k ní „dokopává“. „Neměla by sis vyfotit outfitovou fotku?“ To byla jeho nejčastější věta na naší společné dovolené. Já jsem workoholik – lajdák, dělám často věci tak, aby mě dlouhodobě bavily, ne aby byly perfektní.
Jak jste se s Timem vlastně seznámili?
Bylo to v Dánsku, na oslavě narozenin Nikoly Buranské, která tam tou dobou pobývala. Dva týdny nato už za mnou přiletěl do Prahy. Bylo to strašně rychlé a jasné od prvního momentu. Hned na čtvrté schůzce jsme si vzájemně řekli, že už jsme oficiálně pár. Dodnes se tomu smějeme.
Jak reagoval na tvé nedávné překvapení, kdy jsi za ním na pár hodin před důležitým zápasem nečekaně přijela?
Chlapi sice nepláčou, ale já viděla, že měl na krajíčku! „Vždycky mě překvapí, čeho všeho jsi schopná,“ řekl mi hned, jakmile se vzpamatoval z prvotního šoku. A také mě poprosil, ať extrémní překvápka omezím.
Má vztah na dálku perspektivu? Neplánujete sestěhování?
Zatím to necháváme tak, že dolítávám. Miluji svoji práci a Česko a on to ví. Ani jeden z nás nechce, abych přišla o svou kariéru a samostatnost. Stojí nám za to si počkat. Náš vztah tím samozřejmě trpí, navíc jsme spolu ještě nezažili ten denní stereotyp, neznáme tak všechny své plusy a minusy.
Je mi jasné, že jsi na vrcholu kariéry a Tim také, ale neplánujete rodinu? Výhledově?
Zatím určitě ne. Jsme spolu teprve rok, nežijeme spolu, nemůžeme si jen tak pořídit rodinu, aniž bychom se znali lépe. Ale když pozoruji Tima, jak si po společných pozápasových večeřích hraje s dětmi v dětském koutku, je mi jasné, že bude skvělý táta.
Už jsi Tima představila rodičům? A on tebe doma? Jaké to bylo?
Ano! Obojí proběhlo a byli jsme oba vzájemně schválení! Myslím si, že dítě je odrazem svých rodičů, takže jsem neměla strach.
Plánuješ zůstat v České republice? Neláká tě zahraničí?
Naopak! Láká mě Česko. Ale bůhví, kde zakotvíme. Teď bude Tim dva roky v Dánsku a uvidíme, co dál.
Vím, že jsi pořád na cestách. Kde jsi tedy vlastně nejvíce doma? Je to pořád v Českých Budějovicích?
Nejvíc doma jsem určitě v Praze. Minimálně co se vybavení a šatníku týče. Přátele a rodinu i srdce mám v Budějovicích. A lásku v Dánsku.
Co je na tvé práci nejtěžší? Hodně mladých holek ti ji asi závidí, proto se ptám, jestli má také nějaká úskalí.
Má. A je jich hodně. Ale to je na dlouhé vyprávění. Je to složitější než popsat výhody. Ale myslím, že z úvodních odpovědí – žádný soukromý život, žádní přátelé, cestování za prací jen z hotelu do hotelu a beze spánku, hodiny na podpatcích, úsměvy. Nebezpečí při přesunech a hlavně kritika dívčí postavy v adolescentním věku.
Který moment ve své kariéře považuješ za zásadní? Přijde mi totiž, že od té doby, co jsi zapracovala na své postavě, žiješ úplně jiný život než čerstvě po Miss.
Mám paradoxně úplně stejnou postavu, jako když jsem byla Miss Krev a Mlíko, jak mi občas lidé říkali. Ale tentokrát se cítím žensky, je to jen o tom, jak se člověk vnímá. Oblékám se tak, abych zvýraznila přednosti, ne bříško. A zásadní moment? Právě minulý rok, kdy jsem se ze dne na den vzdala stálého příjmu v Německu a začala natáčet videa na YouTube. A také úspěšné složení státních zkoušek. Za pár dní mě čekají promoce.
Jaký je tedy tvůj recept na „postavu snů“? Hlídáš si hodně stravu? A jak cvičíš?
Ten nemám! I když – co je postava snů? Ukažte mi člověka, který o tom rozhoduje, ráda si s ním dám řeč a pár věcí mu vysvětlím. Jím zdravě, ale pak ujíždím i na kalorických dobrotách. A třikrát nebo i pětkrát v týdnu cvičím. Prioritou je pro mě být šťastná, ne hladová.
Jaké máš teď před sebou plány?
Promoce! Na ty se těším. A pak na moderování finálového večera modelingové soutěže My Model Contest, kterou pořádá má zastupující agentura. Užívám si to a snažím se být dívkám oporou. Jsem zvědavá, jestli mě některá z nich na finále překvapí.
Co plánujete s Timem v létě? Vypravíte se někam do světa?
Právě jsme se vrátili z Řeckého ostrova Mykonos, kde jsme si prožili takové líbánky nanečisto. Naše dovolené nemají žádnou chybu. Teď už se vracíme zpátky do pracovního procesu… I když mě třeba čeká Eurotrip s přáteli v srpnu…