Mezi hlavní příčiny výskytu krátkozrakosti patří postupné změny životního stylu, k nimž patří stále sporadičtější trávení času venku (a tedy nedostatek času stráveného v přirozeném světle) a více činností vyžadujících zaostřování do blízka. Svou roli hrají i genetické předpoklady, ty však samy o sobě nejsou důvodem strmého nárůstu myopie v tak krátké době.

Nastavení očí současný životní styl zkrátka nevyhovuje. Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka, který u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti.

„U krátkozrakých dochází k atrofii akomodačního svalu, následkem čehož nevzniká při práci do blízka ostrý obraz. Opětovně to může vést k progresi krátkozrakosti. Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti,“ vysvětluje doktorka Jana Mikšovská, lékařka Oční kliniky DuoVize Praha.

Pomáhá pobyt v přírodě

Krátkozrakost je nejběžnější refrakční vadou na světě. Podle výzkumu, který využívá data ze 145 studií publikovaných od roku 1995 bude její výskyt do budoucna narůstat. V roce 2050 by kvůli ní měla špatně vidět polovina světové populace čítající čtyři a tři čtvrtě miliardy lidí. Další téměř miliarda obyvatel naší planety bude trpět silnou krátkozrakostí a bude tak ohrožena potenciální slepotou.

Nárůst případů je přímo raketový u lidí vyrůstajících ve městech, zatímco na venkově používá korekci zraku do dálky jen necelých 5 procent obyvatel. V jednotlivých zemích se však rozšiřuje různě, nejčastější je u mladších lidí ve východní Asii. Například v Číně byl již v roce 1930 výskyt krátkozrakosti odhadován na 70 procent.

Ke zrychlení jejího vývoje dochází už v průběhu školní docházky, kdy je rostoucí oční koule dítěte mimořádně citlivá na vizuální podněty. Právě ty ovlivňují délku oka ve směru myopie. Podle šetření v Číně bylo v roce 1983 krátkozraká čtvrtina desetiletých dětí, více než polovina devatenáctiletých a přes tři čtvrtiny vysokoškoláků. A podle dnešních údajů jen v Šanghaji vzrostl počet mladých myopů s brýlemi nebo čočkami až na 90 procent.

K zajímavým závěrům došel před časem ruský profesor Roman Zolotnický. Při zkoumání zraku u izolovaných primitivních kmenů střední Afriky, Latinské Ameriky a nejsevernějších částí Ruska zjistil, že domorodí lidé nemají téměř vůbec problémy s viděním do dálky, dokonce ani ve stáří. Dobrou zrakovou kondici si udržují téměř nepřetržitým pohybem očí v přírodě a pohledy na vzdálený obzor.

Jestliže tedy chceme, aby nám oči dobře sloužily, potřebujeme sluneční světlo i absolutní tmu, co největší rozsah očního pohybu a pohled do zeleně.