Nová studie naznačuje, že pokud by Ötzi ve věku 45 let nezemřel na následky vykrvácení po zasažení šípem do ramene, stejně by se pravděpodobně dalších narozenin nedožil. Kompletní vyšetření pomocí počítačové tomografie odhalil v oblasti jeho srdce tři kalcifikace, tvrdé usazeniny, které zvyšovaly riziko srdečního záchvatu a ohrožovaly ho na životě.

Další kalcifikace však byla také objevena kolem krkavice, největší krční tepny, která dopravuje krev do hlavy. Tvrdé usazeniny obsahovaly i arterie v jeho lebce, které zásobují krví mozek.

„Obě usazeniny pravděpodobně zvyšovaly u Ötziho riziko mozkové mrtvice,“ řekl serveru Live Science doktor Seth Martin, preventivní kardiolog z Johns Hopkins School of Medicine v americkém městě Baltimore, který se nepodílel na studii.

Ötzi přitom neměl během svého života k moderním lékům, jako jsou cholesterol snižující statiny, mrtvice by ho tedy pravděpodobně dostihla stoprocentně, pokud by tedy nepřešel na vegetariánskou nebo středomořskou dietu. O těch je známo, že riziko srdečního onemocnění snižují.

Dřívější výzkumy však naznačují, že pravěký muž byl pravděpodobně velkým milovníkem masa. Obsah žaludku prozradil, že Ötziho poslední jídlo obsahovalo tučné maso divokého kozorožce, maso jelena a zrní.

Pokud by byl Ötziho zdravotní skutečně tak špatný a měl k dispozici stroj času, který by ho mohl transportovat do moderní doby, mohla by mu podle doktora Martina zachránit život tzv. karotidní endarterektomie, což je chirurgický zákrok, při kterém se otevřou a vyčistí krční tepny. Mohl by však také podstoupit podstoupit koronární bypass, při kterém se přemostí oblast zablokované tepny.

Spletli si ho s mrtvým horolezcem

Ačkoli je Ötzi starý tisíce let, byl objeven teprve nedávno. V roce 1991 objevili jeho tělo pohřbené částečně v ledu dva němečtí turisté v nadmořské výšce 3210 metrů na východním hřebeni hory Fineilspitze v Ötztalských Alpách (odtud jeho přezdívka) na rakousko-italské hranici. Původně si mysleli, že tělo patří nedávno zemřelému horolezci, jak se ale později ukázalo jedná se o nejstarší známou evropskou přirozenou lidskou mumii, která nám nabízí nebývalá pohled na Evropany doby měděné.

Ötzi byl přibližně 165 cm vysoký, vážil asi 50 kg a jeho věk se odhaduje na 45 let. Spolu s mumií byly nalezeny i zbytky jeho oděvu, bot a výbavy, která zahrnoval měděnou sekeru s tisovým topůrkem, pazourkový nůž s jasanovou rukojetí, toulec se šípy s pazourkovými hroty a nedodělaný luk.

Tzv. ledový muž, který je od roku 1998 je vystaven v Jihotyrolském archeologickém muzeum v Bolzanu, hlavním městě Jižního Tyrolska, je současně jednou z nejprozkoumanějších mumií světa. Vědci již dříve například zjistili, že měl špatné zuby a kolena, intoleranci na laktózu, pravděpodobně trpěl lymskou boreliózou, jeho žaludek obsahoval bakterie způsobující vředy a po celém těle měl 61 tetování.