Objev kočáru v Napajedlech

Václav Obr unikátní kočár spatřil poprvé v roce 2006 na fotografii u sběratele aerovek Emila Příhody. „Něco takového jsem nikdy v životě neviděl. Seděl jsem tam jako malý kluk a přál jsem si ten kočár jednou v životě uvidět na vlastní oči. A náhoda tomu chtěla, že se mé přání jednoho dne naplnilo,” vzpomíná Václav Obr na první dojem, který na něj největší smuteční kočár na světě udělal.

Pohřební kočár v seriálu Marie Terezie:

Zdroj: Youtube

Tehdy však právě začal realizovat svůj projekt muzea kočárů a na fascinující a jedinečný vůz na několik let zapomněl. Po třech letech usilovné práce, přesně 11. července 2009, otevřel Václav Obr jediné Muzeum historických kočárů v České republice. A jedna skupina návštěvníků mu na podzim toho roku změnila život.

Zlatě zdobené drapérie z černého sametu, to je nový kabát krumlovského zlatého kočáru.
Hvězda českokrumlovského zámku v novém. Zlatý kočár dostal zlatočerný kabát

„Řekli mi, že k nám přijeli z jižní Moravy a že se po cestě zastavili v restauraci v Napajedlech. Spletli si prý východ, šli zadem přes dvůr a v průjezdu uviděli obrovský kočár. S mou paní jsme tam okamžitě jeli. Když jsme si ho prohlíželi, byl jsem úplně v šoku. Nic tak obrovského jsem nikdy neviděl, vždyť na délku má sedm metrů, na výšku čtyři a váží okolo tří tun,” říká ředitel muzea o náhodě, díky níž se mu splnilo přání.

Půl milonu se slevou

Kočár měl v kolech matici se znakem Císařské královské dvorní výroby kočárů Václava Brožíka. Václav Obr si vrak vyfotil a jel zpět do Prahy. Byl to tentýž kočár jako na fotografii. Jeho tehdejší italský majitel s kočáry obchodoval a z České republiky vyvezl okolo 150 historických vozů.

Muzeum historických kočárů v Čechách pod Kosířem je unikátem nejen v měřítku České republiky. Expozice čítá přes 100 kočárů a saní. Nejvzácnějšími exponáty jsou kočár Zlatá karosa, vyrobený ve Francii roku 1750, nebo arcibiskupský kočár, který si zahrál ve filmech Amadeus, Sissi či Svatba upírů.

„Chtěl ale obrovské peníze. Věděl, že je to rarita. Odvezl jej na dva roky do Verony v severní Itálii, kde ho nabízel k prodeji. Nepodařilo se mu to, protože nikdo nevěděl, jestli je vůz kompletní," vypráví Václav Obr. Řady sběratelů prořídly i kvůli tomu, že na kočáru nebylo napsáno Vídeň ani Paříž.

„Původně za něj chtěl dokonce milion a půl. Na to, v jakém  stavu kočár byl, to bylo tehdy opravdu hodně. Některé věci na něm docela dobře restauroval, protože je zkušeným sběratelem a prodejcem. A tak jsme o prodeji hodně diskutovali," vzpomíná Obr.

Prodejci řekl, že opravit kočár do původního stavu bude trvat mnoho let a bude to stát obrovské peníze, které se mu jako podnikateli nikdy nevrátí.

„Souhlasil, ale nepohnulo to s ním. Tak jsem mu sdělil, že pokud by chtěl někdo kočár renovovat, nedokáže to, protože nemá fotografii původního stavu. I s tím souhlasil. Nakonec nám slevil dvě třetiny, chtěl zaplatit transport a plácli jsme si,” říká Obr. Připomíná, že 500 tisíc korun tehdy nebylo málo peněz, navíc se finančně vydal při stavbě muzea a měl tehdy dluhy.

Muzeum kočárů je lákavým místem pro návštěvu:

Hvězdy na stropě

„Některé části byly ve stavu šrotu, jiné pouze povrchově zrestaurované, něco bylo udělané  dobře. Nakonec jsme ale museli téměř všechno předělat. Znovu jsme dělali veškerou alegorickou výzdobu střechy, kde jsou bohaté řezby a sousoší andělů, nesoucích hořící srdce, a taky obrovský vyšívaný kozlík. Doplnili jsme ulámané drobnosti,” uvádí Obr.

Podle něj je dnes restaurátorství na velmi vysoké úrovni, takže při opravě se používaly jak historické materiály, tak i postupy.

Pohřeb mladé dívky v Kunčičkách, 30. listopadu 2022, Ostrava
VIDEO: Romský pohřeb. Průvod se v Ostravě loučil se čtrnáctiletou dívkou

Velkou zajímavostí je elektrifikace kočáru. Václav Brožík navrhl elektrické osvětlení čtyř lamp a páté na stropě, protože podle Václava Obra nebylo důstojné, aby se lampy zapalovaly z žebříku.

„Na stropě jsou vykované hvězdy, které svítí a vypadá to jako nebe na zemi. Musím říct, že je to všechno až na baterii původní. Baterii jsme museli vyměnit za novou kvůli bezpečnosti,” popisuje úskalí renovace Václav Obr. Kočár se rozsvěcuje v době adventu a na svátek Tří králů.

Na opravu přispěly stovky dárců

Když restauratéři kočár rozebírali, našli v jeho kopuli schránku. Byla však prázdná.

„Tehdy jsme byli v úzkých a já jsem přemýšlel, kde na renovaci vezmeme finanční prostředky. Rozhodl jsem se vyzvat veřejnost. Slíbil jsem, že kdo finančně přispěje byť stokorunou, toho jméno vložíme do schránky v kopuli. Nakonec jsme tam vložili stovky jmen,” říká k úspěšné sbírce.

Kombajn SM 500 vévodí  expozici Národního zemědělského muzea v Čáslavi.
Češi mohli mít nejlepší kombajn světa. Slávu vyměnili za peníze z Německa

Finančně s ní vypomohl i Olomoucký kraj a místní podnikatelé. Obnovení původní krásy trvalo tři roky a vyšlo na zhruba 2,5 milionu korun.

„Na kočáru pracovala řada profesí, třeba tkalci, pozlacovač, řezbář, kovotlačitel, lampář, čalouníci, skláři, kováři nebo koláři. Za třicet let jsem dal dohromady tým, s nímž všechny kočáry opravujeme. Výsledky našeho snažení budou k vidění na červencovém setkání Josefkol. Rád bych na ně do zámeckého parku pozval všechny čtenáře,” usmívá se restaurátor.

Na akci Josefkol se 22. a 23. července 2023 v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem sejdou nejlepší řemeslníci a restaurátoři, kteří předvedou svou práci návštěvníkům. Připraven je bohatý doprovodný program.