Kliknutím zvětšíteStaral se o duševně nemocné pacienty, vyučoval šerm a také byl nominovaný na Oscara. Dvakrát. Jednou jako herec, podruhé jako scenárista. Podivuhodný muž mnoha talentů se narodil 11. června 1933 ve městě Milwaukee na severovýchodě Spojených států. Jeho původní jméno znělo Jerome Silberman, jak se na potomka ruských židovských přistěhovalců sluší.
Zázračné uzdravení
Jeho otec William se živil prodejem nejrůznějších tretek a suvenýrů, což na velký blahobyt nestačilo. Matka Jeanne měla vleklé potíže se srdcem a většinu času trávila doma. Když bylo Jeromovi osm let, dostala revmatickou horečku a lékaři jí nedávali velkou šanci na uzdravení. Vyděšenému chlapci poradili, aby se slábnoucí maminku alespoň pokusil nějak rozveselit. A tak to udělal. Začal vymýšlet komické skeče a přes smutné vyhlídky se v nové roli cítil šťastný. Alespoň tehdy, když na unavené maminčině tváři zahrál úsměv. Nikdo už nezjistí, jestli to bylo díky jeho snažení, ale matčin stav se začal zlepšovat a nakonec se zcela zotavila.
Humorné skeče už nebyly potřeba, ale láska k herectví v Jeromovi hluboce zakořenila. Záviděl starší sestře, která chodila hrát divadlo. Když mu bylo jedenáct let, osmělil se a zeptal se její učitelky, jestli k ní také může chodit. Žena ale dobře znala touhy dospívajících dětí, které se mění častěji než počasí na horách. Odtušila, ať přijde ve třinácti letech. Přesně v den třináctých narozenin Jerome mačkal zvonek u jejích dveří. Žena dodržela slovo a dala mu ten nejkrásnější dárek.
Po dvou letech se ale potvrdilo, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
Škola hrůzy
Jeanne jako každá matka věřila, že její dítě čeká zářivá budoucnost, a přes skromné podmínky mu chtěla poskytnout to nejlepší vzdělání. Poslala ho do soukromé internátní školy v Hollywoodu, čímž mu nevědomky způsobila měsíce plné smutku, strachu a bolesti. Spolužáci se mu posmívali kvůli původu a zjevu. Obyčejnou šikanou to ale neskončilo. Herec ve svých pamětech líčil, že se stal obětí řady napadení a sexuálních útoků. Na škole hrůzy vydržel sotva rok a vrátil se domů.
V roce 1955 dokončil studia herectví na vysoké škole v Iowě a vydal se na zkušenou do Anglie. Přijali ho na slavnou divadelní školu v Bristolu, kterou v roce 1946 otevřel známý herec Lawrence Olivier.
Mezi předměty byl i šerm, v němž Jerome projevil nečekaný talent. Po půlročním tréninku se stal prvním nováčkem, který vyhrál školní soutěž. Brzy ale musel vzít do ruky mnohem modernější zbraň. Ve 23 letech narukoval do armády a skončil jako zřízenec ve vojenské psychiatrické nemocnici. Do civilu odešel za velmi pohnutých okolností.
Trest za nevěru
V roce 1957 zemřela jeho matka na rakovinu vaječníků. Jerome to měl stejně „za pár", a tak ho velitelé poslali domů, aby mohl zařídit pohřeb. Veselo mu nebylo ani v dalších letech. Snažil se prorazit jako herec, ale příliš se mu nedařilo. Změnil si jméno podle svých oblíbených literárních postav na Gene Wilder. „Nedokázal jsem si představit, jak Jerome Silberman hraje třeba Macbetha," řekl herec.
Aby měl co jíst, pracoval jako řidič limuzíny, učitel šermu nebo choreograf. Když mu bylo 27 let, oženil se po krátké známosti s herečkou Mary Mercierovou. Jejich svazek ale skončil po pěti letech. V roce 1967 se ženil podruhé, k oltáři vedl kamarádku své sestry Mary Joan Schutzovou, které měla z předešlého manželství malou dceru Katharine. Když mu dívenka začala spontánně říkat „tati", rozhodl se k adopci. Netušil, že to bude jediné dítě, které v životě bude mít.
Koncem 60. let se na něj konečně usmálo štěstí i po profesní stránce. Po mnoha letech v divadlech se o něj začali zajímat i filmaři a Gene objevil zcela nový svět. Hned za výkon ve svém druhém filmu Producenti byl nominovaný na Oscara. A o pět let později se o zlatou sošku ucházel znovu, tentokrát jako scenárista Mladého Frankensteina. Hororová komedie ale poznamenala jeho život ještě jinak.
Při natáčení se zapletl s herečkou Madeline Kahnovou a jeho manželka požádala o rozvod. Genea mrzela hlavně ztráta kontaktu s Katharine, která se mu postupně odcizila. O to víc toužil po vlastních dětech, ale dlouho nemohl najít tu pravou partnerku. Potřetí se ženil už jako známý filmový komik v roce 1984. Jeho ženou se stala o třináct let mladší herečka Gilda Radnerová, která se kvůli němu rozvedla s kytaristou Georgem Smithem, jenž spolupracoval třeba s Bobem Dylanem nebo Davidem Bowiem.
Šokující diagnóza
Novomanželé se těšili na potomky, ale Gilda několikrát potratila. Trvalo dva roky, než lékaři zjistili příčinu, a verdikt byl velmi krutý. Žena trpěla rakovinou vaječníků, stejnou nemocí, na kterou zemřela Geneova matka. Gilda podstoupila chemoterapii, radioterapii, chvílemi to vypadalo nadějně, ale nemoc nakonec zvítězila. Gene přišel o manželku v roce 1989, paradoxně ve dnech, kdy natáčel svou nejznámější komedii Nevidím zlo, neslyším zlo.
Díky práci na filmu, v němž hrál neslyšícího, se ale dočkal další lásky. Poznal lékařku Karen Webbovou, která ho učila odezírat ze rtů. Po Gildině smrti se postupně sblížili a v roce 1991 se vzali.
Se světem filmu se Gene rozloučil v roce 1999. „Mám rád showbyznys, ale v poslední době to už není hlavně ta show, ale hlavně ten byznys. A to už není pro mě," vysvětloval. Příčina však byla ještě jedna. Lékaři mu našli stejný typ rakoviny, s jakou nedávno bojoval třeba Karel Gott nebo Jiří Bartoška. Gene nemoc porazil v roce 2005 a pak se dal na dráhu spisovatele. Vydal paměti a několik románů, ale do života mu zasáhla vážná nemoc. Na komplikace spojené s Alzheimerovou chorobou zemřel letos 29. srpna ve svém domě v americkém státě Connecticut. V posledních okamžicích držel za ruku svou ženu a poslouchal oblíbenou hudbu.
Co ještě nevíte
* Jeho velkým koníčkem bylo malování obrazů.
* Ucházel se o roli, kterou ve westernu Sedm statečných (1960) nakonec získal Steve McQueen.
* V řadě filmů se objevil s komikem Richardem Pryorem. Přesto se z nich nestali přátelé. Geneovi vadila zejména Richardova závislost na kokainu.
* Byl zvažován do role Lexe Luthora ve filmu Superman (1978). Padoucha ale ztvárnil Gene Hackman.
* V letech 1975–86 režíroval pět filmových komedií. Ve všech si také zahrál.
* V roce 2005 natočil Richard Burton remake filmu Karlík a továrna na čokoládu s Johnnym Deppem v hlavní roli. Gene, který hrál v původním filmu, nařkl Burtona, že mu jde jen o peníze. Výsledkem byla velká mediální přestřelka.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
