Princip zní poměrně jednoduše, ovšem ještě před několika lety by patřil do kategorie sci-fi. Cathy, která žije v pečovatelském domě v americkém Bostonu, implantovali do mozku speciální miniaturní čip. Ten čte a rozpoznává její mozkové vlny, které se záhy v počítači převádějí na instrukce pro robotickou ruku. Ta poté udělá to, na co Cathy myslí.

Žena se tak poprvé po patnácti letech mohla bez cizí pomoci napít oblíbené ledové kávy. Její výraz po úspěšném testu mluvil sám za sebe. „Ten široký úsměv pro nás byl odměnou za naši práci. Pro takovéhle momenty děláme to, co děláme," pochvaluje si doktor Leigh Hochberg, inženýr z Brownovy univerzity, která robo-ruku sestrojila.

Přestože vývoj v oblasti umělých končetin, ovládaných pouhými myšlenkami, v posledních letech dramaticky poskočil, stále je tento obor „v plenkách". Komplikovanější úkony, jako je například čištění zubů nebo dokonce řízení invalidního vozíku, jsou zatím v nedohlednu.

I tak je progres obdivuhodný. „V nedaleké budoucnosti se určitě dočkáme toho, že pacienti s komplexním ochrnutím budou mít k dispozici natolik dokonalé robo-ruce, že se zvládnou obléct nebo si třeba uvařit," ujišťuje Kevin Warwick, expert na robotiku z Univerzity v anglickém Readingu.

(šim)