Mnozí už jistě tuší, že řeč je o Věstonické venuši, která je nejen jednou z nejstarších známých keramických sošek na světě, ale také se řadí k nejznámějším uměleckým dílům vůbec.

Věstonická venuše: jedna z nejstarších keramických sošek na světě

| Video: Youtube

Jak uvádí server Jižní Morava, keramickou krásku objevil v létě roku 1925 tým archeologa Karla Absolona při zkoumání pravěkého ohniště poblíž Dolních Věstonic. Absolon je občas mylně označován za nálezce, ale ve skutečnosti byl v době jejího objevení ve Francii. Například web Moravský národ připomíná, že pravěkou památku našli dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania.

Archeologický ráj

Skulptura byla rozlomená na dva kusy a nejprve se nepředpokládalo, že patří k sobě. Po očištění se však jasně ukázalo, že dohromady díly tvoří ženskou postavu. V oblasti pravého boku lze dodnes spatřit, kde byla venuše původně poškozena.

V blízkosti sošky se nacházely další předměty, jako například kamenné nástroje či zvířecí kosti. Badatelé záhy zjistili, že lokalita byla sídlištěm pravěkých osadníků z období paleolitu. Množství dalších nálezů jen potvrdilo výjimečnost a rozsah celé oblasti.

Stále je co objevovat

Od doby svého nalezení nepřestala být soška středem (nejen) vědeckého zájmu. Dnes se už ví, že Věstonickou venuši vyrobil mladopaleolitický člověk někdy v období před 29 až 25 tisíci lety. Jak podotýká web Archeologie na dosah, právě díky ní byla vyvrácena domněnka, že tehdejší lidé keramiku ještě neznali.

Vyrobena je zřejmě ze směsi hlíny a vápence, ale dokonce i po téměř sto letech se ohledně materiálu objevují nová fakta. Vědci například poměrně nedávno zjistili, že byla použita také mamutovina. Skenování speciálním mikroskopem ukázalo, že byla původně zdobena ptačími pírky. Při jednom z posledních výzkumů byl objeven i zajímavý detail – na hýždích sošky se nachází otisk asi desetiletého dítěte.

Co však odborníci dosud nevědí, je důvod, proč byla venuše vyrobena. Stylizované ženské sošky z mladého paleolitu byly nalezeny i v jiných zemích po celé Evropě. Mezi ty nejznámější patří například Willendorfská venuše nalezená roku 1908 u rakouského Aggsbachu.

Podívejte se, jak vypadal převoz Věstonické venuše do Vlastivědného muzea v Olomouci v roce 2019

| Video: Youtube

Co tyto plastiky pro své tvůrce znamenaly, jestli zpodobňují skutečné ženy, nebo jsou pouze zhmotněním fantazie prastarých umělců, se však můžeme jen domýšlet. Předpokládá se, že boubelaté sošky symbolizují mateřství, ale pravdou je, že do myslí našich pravěkých předků už nikdy nenahlédneme.

Kde se nachází?
Ihned po nálezu byla Věstonická venuše umístěna do Moravského zemského muzea. Tam byla uložena do 2. světové války. Kvůli obavám z bombardování však však musela být převezena spolu s dalšími památkami do zámku v Mikulově na Břeclavsku. Zámek sice roku 1945 vyhořel, ale sošce se naštěstí nic nestalo. V současné době bývá originál vystavován jen velmi zřídka. Po většinu času je uložen v trezoru v Moravském zemském muzeu a dostat se k němu může jen pár vyvolených lidí. Zdroj: Moravský národ 

Z čeho je vyrobena?
Věstonická venuše je 11,5 centimetru vysoká a v bocích 4,5 centimetru široká soška. Badatelé se už několikrát pokoušeli zjistit přesné složení materiálu, z něhož byla vyrobena. Podle posledních výzkumů není keramická hmota homogenní. Plastika je z jemné hlíny smíchané s vodou, ale jsou v ní i malá bílá zrníčka. Dodnes není zcela jasné, zda se jedná o vápenec nebo úlomky kostí. Především v oblasti hlavy a nohou bylo nalezeno několik dalších neznámých příměsí. Zdroj: Wikipedie