Proč je alkohol v mnohých zemích světa, Českou republiku nevyjímaje, takový fenomén? A proč je jeho umírněné pití považováno za neřest? To jsou dvě zásadní otázky, které si v dnešním pokračování seriálu Naše neřesti klademe.

Důvody jsou individuální

Zdroj: DeníkS prvním otazníkem si už lámalo hlavy mnoho odborníků. Jedním z nich je i klinický psycholog Karel Humhal, který si v této souvislosti vybavil starší moment z profesní minulosti: „Ministerstvo zdravotnictví kdysi vyžadovalo zkoušky pro všechny psychology, kteří v té době pracovali ve zdravotnictví a docent Langmajer, který mě zkoušel, se mě stále ptal na tuto otázku: Proč lidi tolik konzumují alkohol? Vyjmenovával jsem všechny možné důvody, ale pan docent se dál ptal: Znáte ten hlavní? No protože jim to chutná!,“ vypíchl s pomocí vzpomínky první z důležitých předpokladů pro konzumaci alkoholu pražský psycholog. 

Ilustrační foto
Naše neřesti: Jak a proč nás finančně zatěžují

„Těch důvodů je samozřejmě více, navíc je to velmi individuální. Důležité je, že alkohol je anxiolytikum - snižuje úzkost a depresi, i když jen do určité míry. Padá nervozita, zábrany, člověk se otevírá, je veselejší, cítí se dobře. Ale to platí jen tehdy, když toho vypije poměrně málo. Pokud už jde o takzvaný tah, kdy lidi pijí, dokud nepadnou, tak to je jiná kategorie. Lidé často říkají, že pijí pro radost. Také přepíjejí žal. Ale mnoho lidí podle mě pije proto, aby překonali depresi a úzkost. I když třeba Moraváci tvrdí, že nemají žádné problémy a hlavně víno pijí rádi jen tak, z chuti. Ale i chuť je individuální, protože třeba takový fernet lidem, kteří často nepijí, vůbec nechutná, je pro ně hořký a říkají mu lak na rakve. Oproti tomu pijáci tvrdí, že jim chutná úplně jinak, oblíbili si jeho chuť,“ podotýká Karel Humhal.

Kdy je to v pohodě a kdy je to zlé?

Je důležité rozpoznat moment, kdy se z poměrně nevinné neřesti začíná stávat závislost. Ale zároveň je to velmi těžké, protože neexistují limity, které by dosažení pomyslné hranice obecně nastavovaly. 

„U každého je to jiné. Některým lidem trvá deset až patnáct let, než se propijí do psychózy, třeba u dorostenců to ale může být otázka týdnů. Platí ale, že ať člověk pije hodně nebo málo, vždy v tom pro něj existuje nebezpečí,“ říká psycholog. 

A je pravda, že alkohol v malých dávkách neškodí? Proč jej tedy považujeme za neřest? 

„Nemyslím si to, je to opravdu velmi individuální. Primář Nešpor měl nedávno jeden krásný projev a v něm zaznělo, že podle výsledků jednoho seriózního výzkumu prováděného v USA alkohol škodí v jakékoliv míře a vždy představuje nebezpečí. To by měl vědět každý, kdo má k alkoholu blízko,“ uzavírá Karel Humhal. 

Skoro milion lidí pije denně

Kdyby byla konzumace alkoholu opravdu naprosto neškodnou záležitostí, nemohli by ji lidé považovat za neřest. Už fakt, že téměř desetina dospělých v Česku, tedy zhruba 900 000 tisíc lidí, pije alkohol denně, něco signalizuje. Kolem 1,5 milionu žen a mužů popíjí rizikově. Když už pravidelná konzumace alkoholu přeroste v závislost, muži častěji pijí lihoviny a pivo, ženy víno. Síť pomoci a služeb je nedostatečná, ztráty a dopady závislosti na alkoholu experti vyčíslili až na 55 miliard korun ročně. Vyplývá to z výroční zprávy o závislostech, kterou nedávno představila šéfka Národního monitorovacícho střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová. 

Ilustrační snímek
Nikotin, prokrastinace, či bůček? Jaká je vaše neřest? Hlasujte v anketě Deníku

„Míra konzumace alkoholu je dlouhodobě vysoká. Podle studií se situace dlouhodobě nemění. První náznak poklesu byl v roce 2021, kdy v jedné studii vyšly nižší hodnoty míry denního pití alkoholu - především mezi muži,“ řekla Chomynová. 

Průměrný obyvatel Česka spotřebuje za rok asi deset litrů čistého alkoholu. Víc přitom pijí muži. Častěji jsou také závislí. Obvykle kombinují různé druhy alkoholických nápojů. 

„U žen se více objevuje pití vína. Vzorce pití mezi ženami jsou jiné. Ženy častěji pijí o samotě. Začne to nevinným pitím, skleničkou večer. Překlopí se to do denního pití,“ vysvětlila šéfka střediska.