Naprostou samozřejmostí se stala chytrá zařízení, která využíváme ke sledování zpráv, k nakupování, k navigaci, ale hlavně k zábavě: fotografujeme a natáčíme, komunikujeme, sledujeme sociální sítě, seznamujeme se, hrajeme hry, sledujeme filmy, seriály, videa. A mnoho dalšího.

Ilustrační foto
Přejídání nastává nejčastěji jako důsledek stresu nebo špatného spánku

Je s podivem, že těmto zařízením ještě stále říkáme chytré telefony, když volání a posílání SMS jsou téměř to poslední, co s nimi provozujeme. Stejně tak chytré hodinky využíváme ke sledování času jen okrajově.

Začala to televize

Zdroj: DeníkFascinace obrazovkou ale není nic nového, jde jen o změnu prostředí. Od samotného vynálezu televizoru lidé řeší, kolik času ztrácejí sledováním televizního programu a v mnohých rodinách po celém světě už existují celé generace, které prakticky proseděly svůj volný čas u seriálů.

Nemluvě o hráčích počítačových her, kteří se bez zájmu o svět neodtrhnou od děje několik dní a nocí v řadě. Přenosná zařízení mají alespoň tu výhodu, že s nimi můžete být neustále v pohybu a klidně je využívat třeba i při běžeckém tréninku. Nevýhoda je však v tom, že na rozdíl od televizní obrazovky máme displej s sebou úplně všude a jeho sledováním leckdy trávíme každý kratší prostoj, aniž bychom přitom zjišťovali cokoliv užitečného.

Práce z domova. Ilustrační foto
Prokrastinace nás může ničit, ale ze zajetí zahálky si dokážeme pomoci sami

Výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně nedávno zjistili z dat shromažďovaných jeden rok přímo z mobilů pomocí aplikace IRTIS App, že dospívající lidé u nás tráví s chytrým mobilním telefonem v ruce průměrně přes čtyři hodiny denně.

Nejvíce času, více než hodinu denně, přitom věnují sociálním sítím. Zajímá je Instagram, TikTok, YouTube a hry. Výzkum se zaměřoval na dospívající od 13 do 17 let. Obrazovku telefonu adolescenti zapínali v průměru osmasedmdesátkrát denně.

U dospělých uživatelů jsou čísla obdobná. Závislost na mobilních telefonech, sociálních sítích či on-line hraní hrozí v Česku podle odborných odhadů 445 000 lidí nad 15 let. Zhruba u 125 tisícovek z nich je pak riziko vysoké. Vyplývá to ze zprávy o digitálních závislostech za rok 2022, kterou schválila vládní rada pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.

Narušení denního rytmu

„Nadužívání internetu a digitálních technologií se týká poměrně velké části populace a je příčinou řady zdravotních poruch a negativních dopadů na jednotlivce i jeho okolí,“ uvedli autoři zprávy.

Závislost podle nich narušuje denní rytmus. Lidé mají nedostatek spánku a hůř se orientují v čase. Trpívají únavou, nesoustředěností, bolestmi hlavy, očí či zad.

Kontakty se omezují na on-line prostředí.

Ilustrační foto
Naše neřesti: Jak a proč nás finančně zatěžují

Ubývá fyzické aktivity, přibývá konfliktů ve vztazích. Školákům se zhoršuje prospěch, dospělým pracovní výkon. Závislost pak provázejí úzkosti, deprese či agresivita.

V anketě Deníku, v níž se Češi přiznávají ke svým ne-řestem, se k silnému vlivu digitálního světa kloní každý desátý respondent. Hlasovalo téměř 1300 osob a stále vede požívání alkoholu se 30 procenty hlasů.

Připojte i vy své přiznání k tomu, jaká je vaše preferovaná neřest!