Jenže takový je zákon trhu, hodnota vzácných a vyhledávaných kusů jde do astronomických výšin.

MINCE, MEDAILE, SLITKY

Za kolik se táto krásná mince nakonec prodala, sice nevíme, neboť aukce skončila až po uzávěrce našeho vydání, ale s velikou pravděpodobností byl její dosavadní majitel s výtěžkem spokojen. Dnes totiž zájemce obvykle nemusí být fyzicky přítomen na místě děje (v tomto případě šlo o pražský hotel), ale aukce se může zúčastnit i po internetu, bez rozdílu hranic. Tento fakt šance na prodej dražených předmětů podstatně zvyšuje.

Jistě, sběratelské raritní mince jsou jedna věc, a běžné investice do zlatých mincí a slitků zase druhá. Rozdíl mezi nimi však zase není až tak velký, jak by se mohlo zdát. I alternativní investice je totiž na začátku jen „běžná“, na hodnotě nabývá až časem. Což platí, i když se na tuto oblast finančního trhu podíváme okem českého spotřebitele. Ten ostatně v drtivé většině věří klasickým úsporám a investice do drahých kovů považuje spíše za hračku určenou vrstvě bohatších lidí.

Co říká statistika ČNB a oborových asociací? Celkové úspory českých domácností k začátku roku jsou vyčísleny částkou 6 270 miliard korun (peníze na účtech, akcie, životní pojištění, stavební spoření, dluhopisy atd.), z nichž je v drahých kovech uloženo jen 0,3 procenta. Jde hlavně o zlato a stříbro.

ZLATO A DPH

Pokud jde o počet zákazníků, pak je číslo trochu vyšší. Jak uvádí Libor Brůna, provozní ředitel specializované společnosti Golden Gate, na tyto komodity nyní spoléhají asi tři procenta české populace.

Nepoměr mezi oběma čísly naznačuje, že drobných investorů do zlata a stříbra v ČR přibývá, i když na hodnotě úspor v těchto komoditách se to zatím až tak výrazně neprojevuje.

Budoucnost je však jiná, tvrdí Libor Brůna: „Zlato a zejména stříbro patří k několika málo investicím, které lze v dnešní době pořídit za příznivé ceny. Na rozdíl od akcií nebo nemovitostí, které se dotkly historických vrcholů, drahé kovy mají růst teprve před sebou. Jde tedy o mimořádně zajímavou investiční příležitost. Navíc u investičního zlata se neplatí daň z přidané hodnoty.“

Lze se jen domnívat, že vliv na rostoucí počtu investorů do drahých kovů mají i moderní formy prodeje. Dnes to už není tak, že by člověk musel spořit doma a po naspoření by si koupil třeba hodnotnější zlatou zlatou minci, ale novinka posledních let spočívá v tom, že se spoří v korunách (nejnižší částka je obvykle 500 Kč měsíčně) a vklad se v platném kurzu okamžité přepočte na fyzické zlato. Po naspoření částky, která už stačí na ucelený slitek o určité váze, investor dostává kov ve fyzické podobě. A když náhodou potřebuje opět peníze, kov může okamžitě prodat, zase v momentálním kurzu.

„Drahé kovy patří k několika málo investicím, které dnes lze pořídit za příznivé ceny. Na rozdíl od akcií či nemovitostí mají růst teprve před sebou.“