Problém je o to vypuklejší, že chytré telefony jsou pro správu osobních financí stále žádanějším nástrojem. Je to současně i výzva pro banky, aby vyvíjely účinné obranné programy.

Užitečné spojení sil

Používaných metod obrany je více. Zatímco některé velké finanční instituce v ČR sázejí na vlastní bezpečnostní strategii (třeba Komerční banka na izraelský program Trusteer anebo Česká spořitelna na příslušnou část systému George), další české banky v tomto ohledu spojily síly. Příkladem může být spolupráce banky Moneta a počítačové společnosti Wultra, jejichž společně vyvinutý program podezřelé aplikace v mobilu okamžitě odhalí a o tomto kroku informuje majitele telefonu.

„V případě, že někdo má v telefonu s operačním programem Android instalovanou škodlivou aplikaci, naše novinka při přihlašování na tuto skutečnost sama upozorní. Majitel může nepřátelskou aplikaci odinstalovat ještě v době, kdy je pro majitele telefonu i účtu v bance ještě neškodná,“ uvedl ředitel mobilního bankovnictví Monety Jakub Komenda.

Dalšími bankami, které využívají tento program, jsou například Raiffeisenbank a Air Bank.

Když jde o miliony

Pro správu peněz přes mobil jsou velkým rizikem především aplikace, které mají oprávnění na takzvané „zpřístupnění“. Ty byly původně určeny na podporu nevidomých či postižených uživatelů, ale dnes útočí na kohokoliv. „Takové aplikace čtou vše, co se zobrazuje na obrazovce telefonu. Dokonce mohou za uživatele automaticky klikat,“ vysvětluje problematiku Petr Dvořák, výkonný ředitel Wultry.

Podle jeho slov za několik prvních týdnů provozu systém kontroloval přes 160 tisíc aplikací, z nichž vyhodnotil 1 200 jako nebezpečné a asi sto jako vysoce nebezpečné. Ve 30 případech pak odhalil skutečné napadení. V prvním čtvrtletí 2019 byly v Česku zaznamenány čtyři krádeže a škoda dosáhla dvanáct milionů korun.